Srovnávací test autokamer MiVue: Chraňte sebe i své auto.

19.08.2016

Kamery do auta jsou čím dál populárnější, palubní kamera totiž může natočit viníka nehody i jiné nebezpečné situace. Autokamera je ale pomocník i v příjemných okamžicích – když chcete zdokumentovat rodinnou dovolenou nebo něco zajímavého, co se na cestě událo.

Do testu se nám dostaly kamery Mio MiVue 508 (vlevo) a C330.

Chcete mít na památku záznam z cesty autem do Krkonoš? Nebo denně jezdíte v zácpách po městě a bojíte se, že do vás někdo ťukne? Ne vždycky je jasné, kdo nehodu způsobil, kamera v autě vám pomůže určit viníka a ušetřit za náhradu škody a pokutu.

My otestovali dva cenově dostupné modely: MiVue 508 a MiVue C330. Obě nahrávají širokoúhle ve Full HD, zaznamenávají zatáčky, zrychlení a případně nárazy pomocí tříosého G-senzoru, umí fotografovat, pořizovat nouzový záznam a samy se zapínají. Trochu dražší C330 má ale ještě jedno eso rukávu: GPS, díky kterým ukazuje nejen polohu, ale také rychlost a varování před rychlostními radary.

Myslel si, že vás vybrzdí? Nakonec bude ještě platit pokutu!

Instalace snadná, nezapomeňte na kartu

Proč chtít bezpečnostní autokameru?
• dokážete, že nehodu způsobil druhý účastník
• zaznamenáte, že chyboval chodec, ne řidič
• konec vybržďovačů
• důkaz o špatném stavu vozovky
• nahrává zvuk, tedy i policejní kontrolu
• můžete hlídat řidiče, kterým auto půjčujete
• pomůžete jiným účastníkům nehody, co kameru nemají
• zaznamenáte vzpomínky na příjemný výlet

Balení obou kamer je totožné; dostanete k nim držák s otočným kloubem a nabíječku do autozapalovače s dostatečně dlouhým kabelem.

Držák se jednoduše připevní na přední okno pomocí přísavky. Kloubový úchyt kamery vám umožní pohodlně nastavit úhel záznamu, ať už je kamera umístěná kdekoli na předním skle. S držákem u modelu C330 jsem tedy nejdřív bojoval, protože z výroby šel velmi ztuha (bál jsem se, že ho zlomím), ale nakonec šel nasměrovat stejně pohodlně. Většina řidičů dává kamery buď ke zpětnému zrcátku a dráty nějak šikovně protáhne, aby nevisely, nebo rekordéry připevní níž, těsně nad palubní desku.

Já zvolil první variantu, už proto, že konektory USB jsou umístěné „vzhůru nohama“, tedy drát směřuje ke střeše auta.

Součástí balení není paměťová karta, na kterou se ukládá záznam (interní paměť kamery nemají). Je to dost logické – sami si musíte vybrat, jakou chcete kapacitu, jestli chcete koupit kartu s USB nebo SD adaptérem apod. K fotoaparátům se ostatně také nedodávají. V každém případě na to ale při koupi nezapomeňte.

	Mio MiVue 508	Mio MiVue C330
Rozlišení záznamu	Full HD (1920×1080 px)	Full HD (1920×1080 px)
Širokoúhlý záznam	Ano, 140°	Ano, 130°
Světelnost	F2.0	F2.0
Displej	2,4"	2"
Dynamický rozsah	HDR	WDR
Senzor pohybu	tříosý G-senzor	tříosý G-senzor
GPS	Ne	Ano
Upozornění na radary	Ne	Ano

První start zvládnete i bez angličtiny

Prostředí Mio MiVue 508 je kompletně v češtině.

Obě kamery jsou plně počeštěné, a to dobře, srozumitelně – nenašel jsem žádné oblíbené překladatelské přešlapy typu „špendlík“ místo „konektor“ apod. Díky českému překladu si s orientací v menu poradí snad každý. Displeje nejsou dotykové, dvě ze čtyř tlačítek slouží k posouvání nabídky, jedno k výběru a poslední k přechodu zpět. Ne že by to bylo zvlášť pohodlné, ale funguje to a hlavně do menu nemusíte chodit příliš často.

Můžete přehrávat existující záznamy, nastavit kvalitu a délku videa, nahrávání zvuku, citlivost senzorů, a v případě C330 také upozornění na radary a překročení rychlosti. Určitě věnujte nastavení pět minut času – víc to nezabere a opravdu už pak do menu nebudete muset chodit.

Trochu mě ale štve, že sice můžete nastavovat i razítka na záznamu (já zapnul ukazatel rychlosti, GPS, datum a čas a vlastní text „DATART“), ale nenašel jsem způsob, jak se zbavit názvu kamery. Nevím, jestli designérům kamery také nonstop svítí na displeji jejich mobilů logo výrobce, nebo proč si myslí, že je to normální, ale já bych zobrazení modelového označení klidně vypnul.

Bezúdržbová i v každodenním provozu

Jednu věc má ovšem výrobce vychytanou. Nastartujete motor, kamera se zapne. Žádné zdržování se zapínáním ani ostřením, vše je automatické. A tak to má být. Jediné, co jsem vždy udělal, bylo zasunutí kamery zpátky do držáku – nechtěl jsem lákat zloděje, tak jsem ji vždycky vypojoval. Jde jen o jednoduché zasunutí kamery do drážky a připojení konektoru, tedy nic, co by zdržovalo nebo omezovalo, a zloděj má o záminku méně, proč mi rozbít okýnko. Některé vyšší modely kamer pak dokonce umí monitorovat okolí auta, když je vypnutý motor – natočit řidiče, který neumí parkovat, nebo právě odradit zloděje.

V případě potřeby můžete vyhrazeným tlačítkem spustit nouzový záznam, který uloží kus existující nahrávky na několik následujících minut do speciální složky, kde nehrozí jeho přemazání. Ideální při dokumentování nehod, stejně jako tlačítko fotoaparátu, který umí pořídit použitelné obrázky.

Jak je to s legálostí?
Typicky nesrozumitelné, nepřehledné a sporné, ale aspoň univerzální u nás i třeba v Chorvatsku. Neměli byste zveřejňovat záznamy s obličeji cizích osob a veřejně je šířit. Můžete je v zájmu ochrany svého majetku a své osoby předat pojišťovně a policii. A pozor – kamera vám nesmí bránit ve výhledu.

Cestovní deník na počítači

Všechna videa pak snadno překopírujete jako jednotlivé soubory do počítače, kde si s nimi poradí většina standardních přehrávačů (případně YouTube). Můžete ale použít také oficiální ovladač, aplikaci MiVue Manager.

Z toho mám jako zkušenější „ajťák“ trochu rozporuplné pocity. K přehrání videí vyžaduje kodek pack, což je relikt minulé dekády, a kvůli nestandardnímu chování procesů mě před aplikací pořád varoval antivirový software, i když je v reálu (pravděpodobně) naprosto neškodná. Pokud nerozumíte tomu, co jsem právě řekl, tak česky: Složitěji se instaluje a trochu divně chová. Na druhou stranu se snadno ovládá, je přehledná, také výborně počeštěná, a dokonce vzhledově povedená. Oceňuji třeba možnost nahrání videí na YouTube a přehlední zobrazení přes kalendář.

Ovládací software MiVue Manager je lepší nahradit vlastními videoeditačními programy.

Denní záznam slušný, noční příjemně překvapí

V ideálních podmínkách, tedy za slunečného dne (ale zase ne při jízdě proti světlu), jsou záznamy slušné – u blízkých aut s přehledem přečtete poznávací značky. Se vzdáleností míra detailů klesá, rozhodně ale bezpečně rozeznáte auta, cyklisty a chodce, a jako záznam o případné nehodě by mělo být video s přehledem dostačující.

Příjemným překvapením jsou noční a večerní záběry. Ve tři ráno jsou už odrazy světel příliš intenzivní na to, aby kamera zaznamenávala registrační značky, ale celkově jsou videa kvalitní, dokonce bez výrazného šumu. Vyšší modely nabízejí noční vidění, speciální filtry a celkově lepší (a dražší) optiku, ale záběry z MiVue 508 a MiVue C330 jsou v tom nejlepším slova smyslu dobře použitelné.

A vítězem se stává...

Je trochu trapné zakončit srovnávací recenzi tím, že vítěz není jednoznačný, souboj mezi Mio MiVue 508 a C330 je ale právě takový případ.

I když je kvalita záznamu obou kamer podobná, model MiVue 508 podle mě nahrává lépe, přestože je levnější. Nemá možná takový dynamický rozsah (mraky jsou méně výrazné), ale záznam je oproti C330 jemnější a detailnější; C330 působí v přímém srovnání trochu zubatě a přeostřeně. Při dokumentování rodinné autodovolené bych tedy sáhnul po MiVue 508.

Jenže C330 má také něco do sebe a obhájí mírně vyšší cenu. Díky GPS a ukazateli rychlosti je kamera lepší ve chvílích, kdy chcete jízdu dokumentovat kvůli nehodě nebo pokutě. Kvalita videa je možná o chlup horší, ale pořád velmi dobrá.

Verdikt je tedy (ne)jasný: Rozdíly v záznamu u levných kamer jsou, ale stejně tak záleží na funkční výbavě. Vy se musíte rozhodnout, jestli jste spíše profesionální řidiči, kteří se chrání záznamem, nebo „civilisté“, kteří prostě touží po pěkném videu z cest.