Podzim právě začal a to znamená jediné – sezóna cuket plynule přejde v sezónu dýní. Jak a kdy dýně ideálně pěstovat? Proč byste je měli zařadit do zdravého jídelníčku? A co zajímavého můžete z dýně udělat? Naše tipy najdete v tomto článku.
Asi budete stejně překvapeni jako já, ale dýně se pěstovaly už před 7 000 lety domorodými kmeny, jako byli například Aztékové a Májové, v oblasti Jižní Ameriky. Oproti dnešním dýním ovšem měly podstatně tvrdší slupku a menší rozměry.
V tehdejší době se těšily velké oblibě díky své dlouhé trvanlivosti a vysoké nutriční hodnotě. Během kolonizace Ameriky se dýně rozšířila postupně do celého světa a začaly vznikat nové a nové odrůdy určené především pro gastronomické účely, i když jejich dekorativnost se jim rozhodně nedá upřít. Například tolik populární dýni hokaido vyšlechtili šikovně na japonském ostrově Hokkaidó (děkujeme!). K dalším vyhlášeným odrůdám patří špagetová dýně, máslová dýně, Goliáš, muškátová tykev a dýně obecná. Která je ta vaše oblíbená?
Dýně obsahuje až 90 % vody. Na tom ale není nic tak zajímavého, proto vám teď povím něco o těch zbylých 10 %. Dýně v sobě neukrývá téměř žádné množství sacharidů, co je ale ještě lepší – že v ní najdete pouze minimum tuků. Řadí se tak k nejzdravějším potravinám třeba pro ty, kdo trpí srdečními chorobami.
Dýně je bohatá na vlákninu, takže vás nejen zasytí, ale také potěší váš střevní mikrobiom. Dýně má diuretické a lehce laxativní účinky, takže může ulevit při zavodnění organismu. Dýně je rovněž zdrojem alkalických solí, které pomáhají při překyselení žaludku. Za svou spřízněnou potravinu ji můžou považovat také lidé s onemocněním slinivky a sleziny. A díky nízkému obsahu sacharidů a zároveň sladké chuti prospívá rovněž diabetikům. Pomáhá k celkové očistě organizmu a ráda vás coby součást vašeho zdravého talíře doprovodí na cestě za vaší vysněnou postavou.
Pamatujete si na babiččinu nebo maminčinu zahrádku? Já si ji neumím představit bez dominanty v podobě krásných velkých dýní. Ne každý ale zná tajemství jejich úspěšného pěstování, tak vám sepíšu desatero pro bohatou dýňovou úrodu.
Dýně potřebují alespoň 6 hodin slunečního světla denně. Nemusíte se je tedy bát umístit na přímé slunce. Půda by měla obsahovat dostatek živin a být dobře odvodněná. Nebojte se přidat kompost.
Do květináčů semínka dýní sázejte asi 3 týdny před posledními mrazy, a to do hloubky 2 až 3 cm. Udržujte vlhkou půdu a teplotu přes 20 stupňů pro kvalitní klíčení.
Sazenice dýní přemístěte do půdy až po posledních mrazech, kdy je už lehce rozehřátá čili přibližně v půlce května. Nezapomeňte, že tyto dámy mají rády svůj prostor, takže mezi nimi nechejte aspoň 1 m místa.
Zalitá dýně je spokojená dýně. Hydratace je pro úspěšné pěstování této zeleniny klíčová. Vždycky myslete na to, že se má zalévat u kořenů, a ne přes listy, aby se předešlo plísním nebo spálení rostliny.
Před výsadbou můžete půdu obohatit hnojem či kompostem. Na začátku růstu používejte organické hnojivo bohaté na dusík, později při kvetení a růstu plodů dopřejte rostlinám i fosfor a draslík.
Díky domácímu kompostování snížíte množství odpadu, získáte výživný substrát a přirozené hnojivo a navíc ušetříte finanční prostředky. Jak kompostovat? To vám poradáme v článku Domácí kompostování.
Obvykle tuto činnost zastanou opylovači. Pokud ale víte, že jich je v okolí málo, můžete opylovat květy ručně pomocí štětečku.
Nejjednodušší způsob, jak udržet vlhkost a zároveň ochránit plody před hnilobou, je mulčování. V případě napadení škůdci nevěšte řemeslo na hřebík. Vyzkoušejte neinvazivní ochranu jako insekticidní mýdlo nebo přírodní predátory jako střevlíky, berušky, pestřenky a zlatoočky.
Pokud byste chtěli omezit růst, a zároveň získat větší plody, můžete zkusit zaštipovat výhonky. A jestli máte omezený prostor na zahradě, lze dýně vést po různých konstrukcích nebo mřížích.
Vložili jste spoustu úsilí do svého pěstitelského projektu, který konečně přinesl vytoužené ovoce, tedy pardon, zeleninu! Na zahrádce už se objevily lahodné barevné plody. Jak ale poznat, že jsou dýně zralé? Nejjednodušeji to poznáte podle stonku, který pomalu začíná dřevnatět. Taky musí mít dokonale tvrdou slupku.
Blahopřeji, sklidili jste svou první úrodu dýní. Abyste je co nejlépe uskladnili pro budoucí použití, nechte je vyschnout několik dní na sluníčku. Poté je uchovávejte na suchém chladném místě s teplotou kolem 12 stupňů. Vydrží tam čekat na svou velkou chvíli i několik měsíců.
S pěstováním dýní vám rozhodně pomůže ruční zahradní nářadí.
Ať už jste tyto lahodné plody zakoupili v obchodě, nebo jste si dali tu práci a vypěstovali jste si BIO verzi na zahrádce, určitě vás zajímá, co dobrého uvařit z dýně.
Na dýních je skvělé to, že se dají použít jako příloha, hlavní surovina, nebo dokonce jako základ při pečení. Pokud jde o typickou máslovou dýni, mé srdce si získal pokrm zvaný carpaccio. Většina ho asi bude znát jako tenké plátky hovězí svíčkové. Není ale špatné čas od času žaludku odlehčit vegetariánským pokrmem.