Pivo – lahodný zlatavý nápoj známý prakticky po celém světě. Množství pivovarů má ovšem i množství chutí. Zatímco někdo nedá dopustit na pořádně nachmelené hořké pivko, jiný preferuje jemnou sladkou chuť. Jedno je však jisté – kvalitní pivo by mělo být správně načepováno. Jak na to i v domácích podmínkách? Dozvíte se v našem článku.
Co je pivo a jaká je jeho historie?
Jaká je spotřeba piva v České republice?
Na co si dát pozor při skladování a čepování piva?
Nejčastější způsoby čepování piva
Nejčastější chyby při čepování piva
Čepování piva vyžaduje dodržení mnoha pravidel. Možná se vám už totiž stalo, že pivko v hospodě či baru nemělo tu správnou chuť, případně se vytratila velmi rychle. Chyba mohla, ale nemusela být v samotném pivu. Mnohem častěji je chyba mezi sudem a kohoutkem – v obsluze. Aby se vám už nic podobného nestalo, naučíme vás, jak si pivo správně načepovat i doma.
Standardně označujeme za pivo slabě alkoholický nápoj vyrobený kombinací obilného sladu, chmele a vody. K tomuto procesu jsou využívány pivovarské kvasinky, přičemž výsledkem je kvašený mok zlatavé barvy. Jistě trend řemeslných pivovarnictví toto složení mírně poupravil – speciální receptury jednotlivých pivovarnictví přinášejí i rozdílné složení piv. Čtyřsložkové pivo však můžeme s čistým svědomím označit za typické a původní.
Dějiny piva nejsou dodnes zcela jasné. Jisté však je, že je pořádně staré. První zmínky o něm pocházejí už z Mezopotámie. Přibližně 6 000 let stará sumerská tabulka zobrazuje lidi srkající pivo za pomoci brček. V Izraeli našli dokonce zmínky o pivu z doby před 13 000 lety.
Vůbec první zachovaná výrobna piva byla objevena poměrně nedávno – v roce 2021. Nachází se ve staroegyptském městě Abydos a její věk se odhaduje na 5 000 let. Lahodný mok se zde vařil v celkem čtyřiceti hliněných nádobách. To by znamenalo, že jednorázová produkce piva zde mohla dosáhnout objemu až 22 400 litrů. Primárním využitím piva přitom pravděpodobně bylo jeho popíjení během obětních rituálů.
Historie vaření piva sahá do roku 993. V tomto čase byl založen nejstarší doložený český pivovar – Břevnovský klášterní pivovar v Břevnovském klášteru. V těchto starých dobách vařily pivo velmi primitivním způsobem ženy a připravovaly z něj různé kaše, polévky či omáčky. Od 14. století začali měšťané sdružovat své finanční prostředky a zakládat společné městské pivovary.
Češi se často hrdě označují za národ pivařů. Je tomu však opravdu tak? Rozhodně ano! Obsazujeme totiž první místo v žebříčku spotřeby piva, a to konkrétně v objemu 142,9 l piva na osobu.
Produkce piva stoupala do roku 2019. Ve stejném roce byla s objemem 21.6 milionů hektolitrů dokonce rekordní. Tento trend se následně zastavil vlivem pandemie koronaviru, kdy produkce výrazně klesla – dosáhla úrovně 129 litrů piva ročně na hlavu. Následující roky začala spotřeba piva opět růst a za rok 2023 se vyšplhala dokonce až na 142,9 l piva na osobu. Oproti minulosti vzrostl zájem o nealkoholická piva a míchané nápoje na bázi piva, tzv. pivních mixů. Do popředí se také začínají dostávat i nealkoholické varianty.
V rámci Evropy ovládla statistiky se 129 litry piva na obyvatele Česká republika. Trochu překvapivě vyskočilo na druhé místo Rakousko se 104 litry a třetí skončilo Polsko (92 litrů).
Nejen víno vyžaduje svoji stálou teplotu skladování. Pivu v sudech vyhovuje nejvíce rozsah teplot 5–10 °C. Ideální přitom je, pokud se se sudy příliš nehýbe a pivo může v klidu odpočívat. Pokud tomu nelze zabránit, důležitých je posledních 24 hodin před naražením a čepováním. Během této doby by měl být sud pevně uložen na svém místě a pivo v něm „usazeno“.
Svou teplotu vyžaduje pivo i při samotném čepování. Obecně se nejvíce doporučuje dodržet rozsah teploty od 6 do 8 °C. Chcete-li vyladit čepování k dokonalosti, světlé pivo čepujte při teplotě 7 °C a tmavému pivu dopřejte 9 °C – právě při této teplotě se naplno rozvine jeho výrazná aroma a chuť.
Absolutním základem je čisté výčepní zařízení. Jeho běžné propláchnutí se doporučuje dvakrát denně, důkladná sanitace zase dvakrát měsíčně. Sterilně čisté musí být také výčepní kohouty či narážecí hlavice. Jakákoli nečistota může pivo znehodnotit.
Platí to i o sklenicích. Ideální je, pokud jsou pivní půllitry předem namočené ve vodě a dosahují úrovně teploty piva. Přinejmenším musí být sklenice těsně před čepováním propláchnuta studenou vodou. Pokud v podniku uvidíte, jak vám čepují pivo do odstátého teplého křídla, je to první varovný signál, že něco není v pořádku. To, že je sklenice správně vychlazená a umytá zjistíte poměrně jednoduše – pivo na ní neřetízkuje, ale s každým odpitím vytváří pěnové kruhy po svém obvodu.
Čepování piva se liší podle druhu výčepu – kohoutkového nebo pákového. Jelikož se však chceme naučit správně čepovat pivo u nás doma, zaměříme se na pákové výčepy. Konečně výčepní zařízení a práce s ním přinese nejen požadovaný benefit, ale také spoustu zábavy. Důležité je postupovat podle čtyř kroků.
Kolik pivařů, tolik způsobů čepování tohoto lahodného nápoje. Zatímco někdo si vychutnává nekonečný přísun pěny, jinému se to může zdát jako nevyužitý potenciál piva. Je však třeba dodat, že nic jako nejlepší způsob čepování neexistuje – i proto si můžete vybrat ze čtyř nejčastějších.
Nejčastější způsob čepování plzeňského piva. Základem úspěchu je držení sklenice ve 45stupňovém úhlu. Na úvod se na dno sklenice napustí trochu pěny. Následně se výčepní páka otevře úplně a pivo se nechá pozvolna stékat po stěně sklenice. Takto načepované pivo má vysokou a hustou pěnu. Hladina se postupně dostává až po rysku sklenice.
Dnes už značně ztrácí na své popularitě, typický je spíše pro pivní degustace. Pohár se rozdělí na pomyslné tři třetiny – jednu pokryje hustá pěna, druhou naplníme pivem. Jedna část sklenice zůstává prázdná. Šnyt je ovšem poměrně benevolentní, poměr jednotlivých složek si může každý upravit podle svých chutí.
U nás nedoceněný, u Britů téměř národní pochoutka. Pivo se tímto způsobem čepuje na jeden zátah a nemá téměř žádnou pěnu. To však způsobuje jeho rychlé zvětrávání, je proto dobré vypít jej co nejdříve poté, co se vám ocitne na stole.
Přesný opak čochtanu. V tomto případě je sklenice naplněna téměř výlučně pěnou. Zatímco čochtan se může pyšnit výraznou chmelovou chutí, mléko je jemné a lahodné k pití. Oblíbené je zejména mezi svátečními pivaři.
Na závěr si prozraďme ještě tři nejčastější prohřešky, kterým byste se měli při domácím čepování piva vyvarovat:
Akce
