Sezónní ovoce a zelenina se konečně hlásí ke slovu. Spolu se začínajícím létem si můžeme opět vychutnat sezónu čerstvě nasbíraných rajčat, paprik, cuket, malin či třešní přímo ze zahrady. Nestíháte však úrodu zkonzumovat čerstvou? Případně si z ní chcete odložit na zimu? Ideálním řešením je pro vás zavařování. Co zavařovat a jak na to? Dozvíte se v našem článku.
Nakupovat zeleninu v zimě je jako za trest – není totiž tak chutná a ceny často míří až do astronomických výšin. Věděli jste však, že zdravou pochoutku si můžete na chladné dny připravit už v létě? Díky zavařování navíc zachováte v úrodě dostatek potřebných živin a vitamínů. No a díky našim tipům na zavařování si zase můžete být jisti, že nic nezkazíte.
Zavařování je skvělý a praktický způsob dlouhodobého uchování čerstvých potravin. Je to domácí způsob „konzervování“, ovšem podle vašich chutí a preferencí. Je ideální zejména pro ty, kteří pěstují vlastní zeleninu a ovoce, ale přebytek úrody nedokážou spotřebovat.
Zavařování je procesem, který spočívá v uzavření a následném zahřátí potravin při teplotě 80–100 °C. Díky takto vysoké teplotě dochází k ničení toxinů a bakterií a zbavování potravin kyslíku. Vzniklá vzduchotěsnost v zavařovacích sklenicích navíc brání pronikání mikroorganismů do láhve. Díky sterilizaci se tak potraviny nekazí. Výsledkem je několikaměsíční – dokonce až několikaletá – trvanlivost zavařovaných potravin, a to v závislosti na tom, co právě zavařujete. Věděli jste, že zavařovat nemusíte jen ovoce a zeleninu, ale klidně to jde i s masem a hotovými jídly?
Historie zavařování sahá až do starověku. Již ve starověkém Egyptě a Číně používali tehdejší obyvatelé různé metody pro konzervování potravin, jako například sušení, solení a uzení. V 18. století se ve Francii začalo experimentovat s tepelnou sterilizací potravin v hermeticky uzavřených nádobách. Tuto metodu zdokonalil Nicolas Appert a položil tak základy moderního zavařování.
V 19. století se zavařování rozšířilo do celé Evropy a stalo se populární metodou konzervování potravin v domácnostech. S rozvojem průmyslu se objevily i nové technologie a produkty, které proces zavařování usnadnily a zefektivnily. Dnes je tento způsob uchovávání potravin stále mimořádně oblíbený – jeho popularita dokonce stále roste, a to i díky rostoucímu zájmu o zdravé stravování a udržitelnost.
Co domácnost, to zaručeně nejlepší způsob zavařování. Nebuďte proto překvapeni, pokud vaši známí zavařují jinak než vy – pravděpodobně to všichni děláte správně. Známe totiž až 5 různých způsobů zavařování. Postupně si je představíme a povíme si o jejich výhodách i možných rizicích.
Zavařování v troubě je skvělý způsob, jak konzervovat ovoce a zeleninu bez nutnosti použití velkého hrnce s vodou. Šetří čas, energii a v konečném důsledku i peníze, jelikož nemusíte investovat do zavařovacího kuchyňského nádobí. Postup je přitom mimořádně jednoduchý.
Skutečně, mikrovlnka vám neposlouží jen k ohřátí obědu v práci. Klidně v ní můžete i zavařovat! A není to vůbec náročné. Zavařovací sklenice stačí naplnit a uzavřít víčkem. Aby se správně „zatáhlo“, je dobré mezi tekutinou a víčkem nechat přibližně 2centimetrový prostor. Sklenice následně stačí vložit do mikrovlnky a čekat. Abyste předešli znečištění, pod láhve umístěte talíř či misku, do které bude případný nadbytek tekutiny odtékat. Doba zavařování závisí na tvrdosti plodů a množství sklenic v mikrovlnce. Připravili jsme však pro vás přehlednou tabulku.
Výkon 700 W – 6 až 7 minut
Výkon 750 W – 5 a půl minuty
Výkon 800 W – 5 minut
Výkon 850 W – 4 a půl až 5 minut
Výkon 900 W – 4 až 4 a půl minuty
Zavařování v myčce nádobí se může zdát jako netradiční a neobvyklý způsob konzervování potravin, ale překvapivě jde o efektivní a pohodlnou metodu. Postup zavařování v myčce nádobí je poměrně jednoduchý:
Snad nejoblíbenější způsob zavařování ve většině domácností, jelikož vám k němu postačí jeden větší hrnec – zavařovat totiž můžete na plynovém sporáku i indukční desce. Naplněné a uzavřené sklenice uspořádejte do hrnce. Abyste zabránili jejich narážení, oddělte je kuchyňskou utěrkou. Dobrou volbou je i každou sklenici samostatně zabalit do novinového papíru. Do hrnce nalijte teplou vodu tak, aby dosahovala do třetiny výšky sklenic. Zahřívejte při teplotě 80 až 90 °C po dobu 20 až 30 minut. Čím větší sklenice sterilizujete, tím více času budou vyžadovat.
Po zahřátí opatrně vyjměte sklenice z hrnce a položte je na teplou podložku, aby nedošlo k jejich popraskání. Použijte například předehřátou utěrku.
Chystáte se na zavařování rajčat či jiných plodů vašeho zahrádkářského snažení? Pořídit si můžete také speciální zavařovací hrnec. Jedná se o moderní elektrické zařízení, které vykoná většinu práce za vás. Podobně jako při zavařování v klasickém hrnci, ani tentokrát se nevyhnete naskládání zavařovacích sklenic na dno hrnce a přilití vody. Tady však vaše úkoly končí. Takový hrnec totiž disponuje termostatem a automatickou regulací teploty. Postačí vám tedy elektrický proud a zavařování půjde samo.
Velkou výhodou zavařovacích hrnců je jejich objemnost. Standardně se prodávají zavařovací hrnce o objemu 27 litrů, v nabídce však můžete nalézt i velké hrnce o objemu 45 litrů. Naopak zavařovací hrnec standardně nebývá menší než 9litrový.