Křížem krážem po Česku a Slovensku

• Pohnutý osud zámku Jezeří
• Za kubismem a funkcionalismem do Hradce Králové
• V Nicově toho uvidíte hodně
• Vítězné Rozsochy
• Hustopeče provoněné mandlemi
• Hradec nad Moravicí – perla Slezska
• Slovenský ráj je plný žebříků a lávek
• Ovečky a slepičky kolem Vodních mlýnů Oblazy
• Pocta Banskej Štiavnici
• Léčivé Trenčianske Teplice

Pohnutý osud zámku Jezeří

Jen těžko najdete v republice místo, které by mělo tak specifickou atmosféru. A kde je na první pohled znát, jak si s ním historie pohrála. Dříve hrad, dnes státní zámek Jezeří najdete v Krušných horách v okrese Most. Postaven byl ve 14. století a má za sebou přesně takovou minulost, jakou byste od památky jeho rozsahu čekali. Časem se z něho stal renesanční a později barokní zámek, rovněž byl jedním z nejvýznamnějších sídel rodu Lobkowiczů, mimochodem jeho posledních urozených majitelů.  

Daleko „zajímavější“ je ale jeho novodobá historie, která může za to, že zámek Jezeří v současné chvíli stojí přímo nad Lomem ČSA, a to pouhých 500 m od jeho hrany. Až budete na místě, doporučujeme zajít na vyhlídkové místo kousek od zámku (ideálně s dalekohledem v ruce), kde se vám naskytne absurdní pohled na zámek i lom, který rozhodně stojí za fotku pořádným foťákem. Samotný zámek je přístupný veřejnosti, vybrat si můžete dokonce ze třech návštěvnických okruhů.

O tom, že byste s návštěvou Jezeří neměli příliš otálet, svědčí také fakt, že v letošním roce bylo jako vůbec první česká památka zapsáno na seznam sedmi nejohroženějších památek Evropy. A ještě něco vám prozradíme – pokud se vám zdá, že už jste zámek Jezeří viděli v TV, nepletete se. Zahrál si například v seriálu Pustina či filmu Hastrman.

Za kubismem a funkcionalismem do Hradce Králové

Původně věnnému městu českých královen se v první polovině 20. století začalo přezdívat „Salon republiky“. Zásluhu na tom má především architekt Josef Gočár, od jehož narození tento rok uplynulo už 140 let. Unikátní urbanistická koncepce dodnes budí obdiv nejen u odborné veřejnosti.

Připravte si však dobré boty, protože určitě trhnete rekord v počtu nachozených kilometrů, což si jistě zkontrolujete prostřednictvím chytrých hodinek. Čeká tu na vás totiž hned několik procházkových okruhů, jež vás spolehlivě provedou jednotlivými obdobími architektonického rozvoje města a neopomenou ani ty nejslavnější Gočárovy stavby, jakými je například komplex školských staveb. I monumentální nábřeží a bulváry jsou pastvou nejen pro architektonické oči.

 

V Nicově toho uvidíte hodně

Byť tomu název malé šumavské vesničky moc neodpovídá, nic tam rozhodně neuvidíte. Ba právě naopak! V nadmořské zhruba 900 m. n. m. tu stojí kostel sv. Martina, což je nejvýše položený románský kostel u nás. Svému účelu slouží už od 13. století. Z jeho vybavení je asi nejzajímavější románská křtitelnice, jelikož je nejstarší. Pokud jste věřící, pak vás určitě bude zajímat, že bohoslužby se tu konají každou první sobotu v měsíci. Až si prohlédnete kostelík, vybavte se fitness náramkem nebo sporttesterem a vydejte se na pořádnou tůru. V  bezprostřední blízkosti kostelíku totiž vede modrá turistická trasa z Kašperských hor a šumavská cyklotrasa s označením 1 142.

Vítězné Rozsochy

Teď tu máme něco pro vlakofandy, kteří jistě ví, že každý rok probíhá soutěž o nejkrásnější nádraží u nás. Posledním vítězem této soutěže je malebné nádraží Rozsochy nacházející se v ještě malebnější krajině Vysočiny. Cestovatelským zážitkem už je samotné vlakové putování do tohoto místa. Trať z Tišnova do Žďáru nad Sázavou přes Nové Město na Moravě, na které Rozsochy leží, se totiž pravidelně umisťuje na prvních příčkách v anketách o nejkrásnější trať. Z okna lokálky si tak můžete vychutnávat pohledy na nádherné údolí Nedvědičky, Svratky, nebo právě na kouzelné vítězné nádraží s nezaměnitelným geniem loci.

Někde mezi stromy pak hledejte pohádkový hrad Pernštejn stojící mimochodem také za návštěvu. A protože se celou dobu budete nacházet co by kamenem dohodil od Chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy, nazujte toulavé boty a naplánujte si skvělý výšlap, třeba rovnou na nejvyšší bod CHKO Devět skal.

Hustopeče provoněné mandlemi

Hustopečské mandloňové sady jsou z botanického hlediska celkem unikátní. Mandloně vyžadující teplo se totiž obvykle pěstují především ve Středomoří. Ty hustopečské jsou tak raritou nejen v České republice, ale rovnou v celé střední Evropě. Historie jejich pěstování přitom sahá až do 17. století. Jako na dlani budete mít mandloňové sady ze 17 m vysoké rozhledny.

Když budete mít štěstí na viditelnost, můžete z ní dohlédnout až na Pálavské vrchy. K rozhledně vás dovede mandloňová naučná stezka se sedmi informačními tabulemi. Je na vás, zda ji absolvujete pěšky, nebo na kole. Počítejte s tím, že stezka je dlouhá zhruba 9 km, pro ty pohodlnější z vás je připravená zkrácená 5km varianta. 

Hradec nad Moravicí – perla Slezska

Přesně tak se někdy říká státnímu zámku Hradec nad Moravicí, který rozhodně musíte navštívit, když se rozhodnete cestovat do stejnojmenného města v okrese Opava. Ve skutečnosti je vlastně tvořen dvěma zámky – starším Bílým zámkem a mladším novogotickým Červeným zámkem s hlavní vstupní branou. V minulosti tu pobývalo mnoho slavných osobností, jakými byli třeba hudební skladatelé Ludwig van Beethoven či Ferenc Liszt.

Do komnat, které nejen jejich pobyt připomínají, se samozřejmě můžete podívat. V současnosti totiž zámek nabízí hned devět prohlídkových okruhů. A ještě jednu zajímavost pro vás máme. I zámek Hradec nad Moravicí je už filmovým místem – zahrál si totiž v televizi v poslední štědrovečerní pohádce Princezna a půl království.

Slovenský ráj je plný žebříků a lávek

 

Vydat se na výlet k našim slovenským sousedům je rozhodně vynikající nápad. A mezi vynikající nápady bychom rovněž zařadili výpravu do Národního parku Slovenský ráj. Pravda, cestovat budete možná trochu déle (čtečka knih to jistí), jelikož leží až ve východní části Slovenska, ale ta návštěva rozhodně stojí za to.

Území jednoho z nejmladších národních parků na Slovensku tvoří spousta úzkých kamenů a hlubokých roklin, proto je skrz na skrz prošpikovaný žebříky a lávkami, jejichž zdolávání je jeden velký adrenalin, který stojí za zaznemenání na pořádnou outdoorovou kameru. Mezi oblíbené cíle patří rokliny Suchá Bielá, Veľký Sokol nebo skalní výběžek Tomášovský výhľad.

Kdo až tak neholduje výškám, může prozkoumat Dobšinskou ledovou jeskyni, jednu z největších ledových jeskyň v Evropě. Zvlášť v parném létě přijde její návštěva vhod. Tradičními výchozími body pro putování po Slovenském ráji jsou město Spišská Nová Ves či střediska Čingov, Podlesok a Dedinky.

Kůzlátka a slepičky kolem Vodních mlýnů Oblazy

V krasojízdě po Slovensku pokračujeme i v dalším cestovatelském tipu. Vodní mlýny Oblazy v Kvačianskej doline mají hned několik nej. Kromě toho že se nachází v jedné z nejkrásnějších slovenských dolin jsou také jedny z posledních dochovaných památek svého druhu, navíc zasazených do původního přírodního prostředí.

A to už stojí za návštěvu, co říkáte? Čekají tu na vás dva mlýny, horní a dolní, které oba vznikly v první polovině 19. století. Slibujeme, že nasát atmosféru starých časů se vám povede dokonale. Úsměv na tváři vám vykouzlí i krásné ovečky a slepičky, které při troše štěstí potkáte v bezprostředním okolí mlýnů.  Až se jich (mlýnů, nebo zvířátek) nabažíte, zastavte se ještě na koupačku v přehradní nádrži Liptovská Mara, která je nedaleko.

Vodní mlýny Oblazy v Kvačianské dolině jsou opravdu kouzelným místem.

Pocta Banskej Štiavnici

Historii doslova na každém kroku budete cítit při procházení uličkami slovenského města Banská Štiavnica. Vyhraďte si na jeho návštěvu dostatečné množství času, jelikož historické jádro města, které je městskou památkovou rezervací, tvoří rovnou 360 památek historicko-uměleckého charakteru. Ne nadarmo je tak Banská Štiavnica už 27 let zapsaná na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Na celkové podobě města mají významný podíl bohatí měšťané, kteří se na přelomu 15. a 16. století pustili do budování honosných reprezentačních sídel.  Později město bohatlo také z těžby zlata a stříbra. Ale víc už vám neprozradíme, pro další informace o bohaté historii Banskej Štiavnice si zajeďte přímo na místo. A abyste cestou nezabloudili zajistí správná navigace.

Léčivé Trenčianske Teplice

Tohle lázeňské město je skutečným balzámem pro tělo i duši. Nachází se jen pár kroků od česko-slovenských hranic. Primárně se tam léčí onemocnění pohybového aparátu a neurologická onemocnění, nicméně si můžete přijet odpočinout i jen tak.

Sirné termální léčivé vody tam vyvěrají snad od nepaměti, proto se Trenčianske Teplice řadí mezi nejstarší lázně na Slovensku. K vidění (a nafocení)  je tam toho ale daleko víc – třeba venkovní bazén na náměstí, koupaliště zasazené do skály či unikátní lesopark. A až se svět zase vrátí do normálu, radíme naplánovat si výlet do Trenčianskych Teplic v červenci. To se tam s velkou pravděpodobností bude zase konat festival Hudobné leto, který je nejstarším festivalem vážném hudby ve střední Evropě.

 

Náš tip: Za slovenskými dobrotami sem

Ovčí sýr, oštiepok, korbáčiky, žinčica, bryndza, … Bez těchto pochoutek se domů ze Slovenska rozhodně nevracejte. Pokud budete mít cestu, zastavte se pro ně v Salaši Krajinka ležící nedaleko města Ružomberok. Všechno tu mají pod jednou střechou – jak dojení, tak samotnou výrobu. Ta navíc probíhá tradičním ručním způsobem. Můžete tu i chvilku posedět. Je na vás, zda venku s výhledem na malebnou přírodu dolného Liptova, nebo v restauraci s talířem specialit před vámi.