Pekárna ETA Duplica Vital: Domácí chleba chutná nejlíp

 

Oba se ženou rádi vaříme a pečeme. Nic proti procházkám, nic proti sledování televize, čtení knížek, večeřím v restauraci s přáteli a podobně, ale když máme příležitost, tančíme kolem sebe v kuchyni s hrnci, pánvemi, s noži (ve vší opatrnosti)… a taky s pekáči a zapékacími miskami. Sice se to hned sní, ale domácí jídlo dobře chutná, jsme u vaření spolu, můžeme skrz cizí koření a suroviny relativně levně poznávat exotické kraje…

Nikdy nás ale nenapadlo, že bychom si dělali vlastní domácí chleba. Proč taky? Dorty a koláče nás baví a samozřejmě nám ty naše vlastní nejvíc chutnají. Chleba pro nás ale vždycky byl spíš příloha k jídlu nebo „hotová“ snídaně/večeře, a dělat si ho doma jsme považovali za stejnou ztrátu času a peněz, jako kdybychom si z mořské vody sušili vlastní sůl.

Po měsíci s domácí pekárnou musíme uznat, že jsme se spletli.
 

Balení šokovalo. Příjemně

Absolutně jsem netušil, co mám čekat. Po krátkém rozhovoru se šéfem („Hele, Zdeňku, ty rád vaříš, že jo? Nechceš otestovat domácí pekárnu?“ „Eeeeeeeh…“ „Paráda, tak zítra tu bude.“) jsem vyfasoval obrovskou krabici s nápisem ETA Duplica Vital, a musím říct, že už obsah krabice mě příjemně překvapil.

V balení je velká nádoba (1 400 gramů), dvojitá nádoba (2× 500 gramů), tři páry hnětacích háků a ještě „košíček“ se čtyřmi formami na čtyři bagety. A odměrky na vodu, sůl a spol. Hlavně bagetový koš mě potěšil – na chleba jsem se už v tu chvíli začínal těšit, ale při představě francouzské bagety se mi okamžitě začaly sbíhat sliny. Navíc najdete v krabici kromě návodu ještě výborný sešit s recepty.

Ale ještě než se vrhneme na pečení, musím Etu hodně, ale opravdu hodně pochválit. Nezapomněla totiž na své tuzemské zákazníky a nepředpokládala jejich znalost angličtiny. Tlačítka i názvy programů přímo na pekárně jsou tedy v češtině (respektive vždy česky/anglicky).

Díky tomu vím, že můžu pořídit pekárnu i rodičům a prarodičům, kteří anglicky nemluví, ale ovládání zvládnou, místo aby podle piktogramů luštili, co to je „quick“ a co teda mají kolikrát mačkat.

Obsah balení je opravdu bohatý. Velká forma je v pekárně a ještě na fotce chybí odměrka.

Pečení bez práce

Nelhal jsem, vážně rád peču, ale nesnáším zbytečné prodlevy. Udělat těsto, pak čekat, až vykyne, pak ho dát odstát, pak ho dát do lednice, atd. atd. atd. Já se v kuchyni rád hýbu. A nebo naopak rád dám jídlo do trouby a užiju si hodinku klidu.

Pokud o pečení chleba v domácích pekárnách nic nevíte, jako jsem nevěděl já, možná budete očekávat stejné komplikace, které napadly mě. To se budu patlat s těstem na chleba? Hodinu to hníst a přidávat špinavou rukou mouku a zapatlám si celou kuchyň? Nebudu u toho muset stát? Přilévat vodu? To pak budu nějak přendávat? Jak poznám, že se to nespálí?
 

Domácí pečivo z pekárny:	Kupované pečivo:
+ Víte přesně, z čeho jste ho upekli	- Důvěřujete svému supermarketu?
+ Čerstvější už být nemůže	- Je libo rozpečený zmražený polotovar?
+ Provoní celý byt	- Provoní nanejvýš nákupní tašku
– Na výsledek si počkáte třeba 2 hodiny	+ Vedle ve večerce ho seženete za 10 minut
- V obchodě se zdržíte při nákupu mouky

No… a jsem v šoku doteď. Pekárna funguje tak, že si vezmete některý z těch dodaných receptů (nebo nějaký vlastní), v uvedeném pořadí vsypete ingredience do pečicí nádoby s nasazenými hnětacími háky (aha!), navolíte program a přijdete za dvě hodiny. Chleba je hotový. Ani hnětací háky nemusíte vyndávat, prostě se buď zapečou do chleba a po pečení je vytáhnete, nebo po vysypání z formy zůstanou uvnitř.

Můj první pizza chléb.

Já to ještě trochu rozepíšu; nemyslete si, že recenzi takto odbydu. Faktem ale je, že jediná „otravná“ činnost je nákup mouky a krupice a kvasinek a dalších ingrediencí z receptu, a o zbytek se postará přístroj. To jsem nečekal, a kdybych to byl věděl, po možnosti mít doma pekárnu bych místo „eeeeeeh“ spíš zvědavě a nadšeně skočil.

Trochu detailněji: Jak tedy peče?

První recept, který jsem zkusil, a který jsem poté ještě několikrát zopakoval, byl pizza chléb přímo z receptáře od Ety. Recepty dostanete v jednoduché podobě, obvykle v menší a větší variantě – tady máte tu pro hladovější pekaře:

Musíte si najít, že mouka 550 je kódové označení pro „pšeničnou polohrubou světlou“, což je lidsky řečeno ta „obyčejná“. Na některé recepty budete potřebovat i mouky žitné, tmavé, celozrnné a jiné, které ve větších obchodech bez problémů najdete. To samé platí pro suché droždí.

Já pak při dalších pokusech experimentoval i s jinými sýry, k oreganu přidal další bylinky, a protože mi chleba připadal málo slaný, zvýšil jsem dávku soli. Každopádně jsem to hned poprvé podle návodu všechno nasypal v uvedeném pořadí do formy s vloženými hnětacími háky, navolil program 5, spustil START. A to fakt bylo všechno.

Pekárna nejdřív vyhnětla hladké těsto, pak ho nechala při správné teplotě vykynout, pak chleba upekla, a na závěr ho hodinu udržovala teplý. Jednou u toho pípla, jako kdyby měla problém, ale když jsem přišel do kuchyně, všechno pokračovalo podle plánu.

Recepty má ETA dobré; nestalo se mi, že bylo pečivo uvnitř syrové, i když při troše experimentování se správným nastavením můžete samozřejmě péct i podle vlastních návodů. Přinejhorším jeden chleba vyhodíte, i když já měl štěstí a povedly se vždycky.

Umí víc než pečivo

Biskupský chlebíček – dortový korpus s kousky čokolády

Za zmínku pak ale stojí hlavně program VITAL, podle kterého se pekárna jmenuje (nebo naopak) a který vám dává kontrolu nad délkou jednotlivých fází přípravy (předehřátí, hnětení, kynutí, pečení, přihřívání) i nad samotnou teplotou. Proto si můžete vybrat jakkoli „tuhou“ mouku a zvolit jakýkoli recept, třeba bezlepkový. Pekárna si s ním s vaší pomocí poradí. Já nakonec preferoval hotové recepty, než abych experimentoval s nastaveními, ale velmi chválím, že to pekárna umožňuje.

Jediné, co se nakonec během toho měsíce mně osobně moc nepovedlo, bylo kloudné „dortové“ těsto. Návod správně upozorňuje, že bez našlehání šlehačem bude hutnější, takže výsledkem byl spíš biskupský chlebíček než nadýchaný dortík. Ale to je koneckonců logické a ani to podle mě moc nevadí – dorty se stejně lépe pečou v kulaté formě. A „hutnější“ sladkosti, které jsem upekl, chutnaly velmi dobře i tak.

Co mě naopak vyloženě nadchlo, je časovač. Ten vám umožní naházet ingredience do pekárny večer a vyndat si čerstvě upečený chleba ráno k snídani. Víte… ono to potom v kuchyni opravdu krásně voní. A když je chleba teplý a křupavý, tak je jedno, jestli si na něj dáte šunku, nebo marmeládu – chutná skvěle. U pračky nějaké odložené starty nepoužívám, ale u pekárny jsme to zkusili jednou, a od té doby už jsme svoje pravidelné chleby vždycky chystali večer… na ráno.

Závěr: Stal se ze mě pekař

Roky jsem o domácí pekárny nezavadil pohledem, teď trochu lituju.

Myslel jsem, že je to drahé. Ve výsledku podle druhu mouky a dalších případných přísad buď stojí chleba stejně, nebo je dražší jen minimálně.

Myslel jsem, že s domácím chlebem je práce. Nakonec jen vytáhnu váhu, přímo ze sáčku sypu do pekárny mouky a cukry a soli a další věci, zavřu ji a za dvě hodiny je hotovo. Příprava deset minut, nanejvýš. Žádné velké nastavování, žádná práce, ovládání přes dvě tlačítka, pokud nedělám nějakou specialitu.

Myslel jsem, že rozdíl v chuti nepoznám, že je to pověra. No, nezbývá, než vám doporučit, abyste domácí chleba ochutnali. Je přesně tak kořeněný a slaný a tmavý, jak chcete. Víte, co v něm je. Je váš. A ať už je to psychické, nebo se to dá nějak vědecky vysvětlit, chutná prostě líp.

A myslel jsem, že pekárna je drahá, že se prostě nemůže vyplatit. Když jsem zjistil, že testovaný model, se vším příslušenstvím a všemi funkcemi včetně jogurtovače, vyjde v době psaní recenze ne na třeba deset, ale jenom na čtyři tisíce, musel jsem skepticismus odložit. Jdu si připravit další dávku, stal se ze mě totiž pekař – ráno to u nás zase bude vonět.

 

Klady (+):	Zápory (-):
+ Stačí jen vsypat ingredience a stisknout tlačítko	- Velký, a tedy trochu hůře skladný spotřebič
+ Ovládání je přehledné a v češtině
+ Bohaté příslušenství v balení včetně forem na bagety
+ Praktická knížka s recepty
+ Chutné a voňavé pečivo