Recenze Huawei Mediatab M2: galantní aristokrat

Stalo se to na jaře 2015. Kdesi na prezentaci ve Francii se objevil tablet s názvem Mediatab M2. Od té doby se v médiích objevovaly články jako „Kolik bude stát nejhezčí tablet současnosti“ nebo „Nadupaný tablet z hliníku“. Bombastické nadpisy jsou před finálním vydáním běžné, ale pokud je však očistíte o bulvární nadsázku, zbyde prostý fakt, že Huawei s tabletem M2 vzbudil respekt i pozornost.

Od hlavy až k patě v kovu

Už když se vám Mediatab M2 poprvé dostane do ruky, dojde vám, že charisma si Huawei vybuduje během chvilky. Kovové tělo chladí do dlaně, přesné geometrické linie balancují mezi příjemným zakulacením a ostrými hranami, šíře je dost velká na to, abyste měli dojem velkého displeje a zároveň udrželi tablet v jedné ruce…

Samozřejmě je vzhled otázkou v kusu a tělo zařízení si proto rozhodně zaslouží podrobnější prohlídku. Čelní strana zřetelně odkazuje na předchůdce v podobě telefonu Mate7, jemuž je recenzovaný tablet prakticky větším bratrem. Zjednodušeně řečeno se přední strana skládá z displeje a zlatých rámečků po jeho kratších stranách. Teprve po zapnutí WUXGA displeje  (označení Full HD zřejmě Huawei používá pro snazší pochopitelnost, i když se technicky vzato jedná o rozlišení horší) na 8" úhlopříčce zjistíte, že na bocích mají prsty aspoň trošku místa pro zapření. Jednolitá, zlatě rámovaná plocha je tak přerušována jen decentně vyvedeným logem Huawei, okem přední 2 Mpx kamery a notifikační diodou.

Levý bok je pak zcela prostý jakýchkoli detailů a stejně jako ostatní strany je jen jemně vrásněný, aby tablet z ruky neklouzal. Horní hrana se stává bydlištěm portu micro USB a sluchátkového konektoru, vespod sídlí mikrofon. Ovšem pozor, Huawei prezentuje Mediapad jako domácí kino na cesty. Proto po obou kratších stranách najdete stereoreproduktory, které s ekvalizérem SWS ladili přímo u Harman Kardon. Napravo tak zbylo místo jen pro klávesy odemykání zařízení, změnu hlasitosti a slot pro paměťové karty.

Teprve na zadní straně pak vynikne vliv kovu na celkový design tabletu – jednolitá zlatá plocha „rušená“ jen čočkou 8 Mpx hlavní kamerky vypadá jak právě vyrolbované kluziště. O sebechvále výrobce, že M2 je hudba pro naše uši i oči, sice můžete pochybovat, ale obdiv, který nastartoval Mate 7, se přenáší i na většího brášku. Pokud Huawei u variací na černo-zlaté téma zůstane, budu jedině rád.

Kirin: procesor vlastní výroby

Zatímco většina světa používá procesory Qualcomm, Mediatek nebo Intel, Huawei vyvíjí vlastní osmijádrový čip s názvem Kirin. V případě Mediatabu se jedná o 64-bitový SoC Kirin 930 využívající čtveřici jader na taktu 2 GHz a zbylá čtyři nechává pracovat na nižší frekvenci 1,2 GHz. Je poměrně zvláštní, že se M2 opírá jen o úspornější architekturu ARM A53 místo výkonnější A57, ale toto rozhodnutí má svůj důvod – silnější jádra jsou rychlejší jen o polovinu, zatímco jejich spotřeba je více než trojnásobná.

Tento čip používá k akceleraci grafiky jednotku Mali-T628 MP4, která dobře ilustruje neutuchající honbu za výkonem bez smysluplného využití. Konkurenční Adreno sice v testech vykazuje vyšší čísla, ale jiný benefit nenajdete. I graficky náročná 3D hra Riptide 2 běžela svižně, bez cukání a v nejvyšším možném nastavení. Představte si tedy vodu stékající po displeji, vlny se chovají skoro jako ve skutečnosti a skutečně cítíte rychlost závodních skútrů.

Exkluzivní zlatá varianta Huawei Mediatabu se opírá o obrovskou kapacitu operační paměti. 3 GB je královská porce, kterou dostávají jen ty nejdražší telefony na trhu! S RAMkou se pojí i velikost úložiště. Stačí vám 32 GB? Pokud ne, použijte paměťovou kartu microSD a máte vystaráno. Nelze než konstatovat, že parametry pro „domácí kino v tabletu“ Huawei splnil.

I slabší, stříbrná varianta tabletu je slušně vybavená. Operační paměť se sice snížila na 2 GB a úložiště na finálních 16 GB, ani to však nejsou parametry, za které by se M2 měla stydět.

EMUI: Android na přání

Huawei Mediatab M2 si za svůj základ vzal Android Lollipop ve verzi 5.1, tedy druhou nejčerstvější aktualizaci. Pokud jste už zkoušeli Android 6.0, zřejmě nám dáte za pravdu, že z pohledu běžného uživatele se příliš nezměnilo a není proto důvod po verzi Marshmallow truchlit. Stejně se Android spíše schovává za prostředím EMUI (dříve EmotionUI), které Huawei používá, aby vyladil poměrně prostý operační systém nadstandardními funkcemi.

Už jen první kontakt s EMUI budí emoce, máte pocit, že jste vstoupili do interiéru vyloženého dřevem a zlatem. Ikony na ploše ladí s tapetou, veškerá grafika systému se sladila do odstínů od hnědé po žlutou s lehkým doplněním černou. V základním nastavení je prostředí decentní a nevtíravé, aby se snad neokoukalo. Není problém ale probudit Mediatab do života pestrých barev. Slouží k tomu aplikace Motivy, která obsahuje různá barevná schémata.

Pokud personalizaci vlastního zařízení nefandíte, využijete spíše jiné funkce. Praktickou maličkostí je zabránění nechtěnému zapnutí tabletu třeba v kapse. M2 si kontroluje čidla v horní části zařízení a pokud je necháte zakrytá, odmítne se odemknout. Baterka s kapacitou 4800 mAh vám jistě poděkuje, i když vydrží tablet živit poměrně dlouho i bez úsporných opatření.

Často jsem používal i režim dvou oken vedle sebe, které na 8" displeji má svůj smysl větší, než na telefonu. Můžete si vedle sebe spustit kalendář s e-mailovým klientem nebo galerií, což se může hodit pokaždé, kdy informace z vyfoceného textu přepisujete do zprávy nebo kalendáře. Jste-li pravidelným čtenářem, ocenit režim ztlumení barev tak, aby se oči příliš nenamáhaly. Slyšeli jste už někoho mluvit o horší kvalitě spánku, když koukáte před usnutím na displej? Tato funkce by tomu měla zabránit.

Výbornou funkcí je i jakýsi firewall, ve kterém můžete omezovat aplikacím přístup k internetu. Pokud se třeba na cestě připojujete přes mobilní hot-spot, můžete ušetřit notnou dávku mobilních dat – třeba když zakážete automatický upload fotek do cloudu.

Podobných drobností je více: sestavení skladby tlačítek na navigační liště, rychlých přepínačů v roletce, úsporný režim, řazení notifikací na časové ose…

Nejlepší na celém systému je, že funguje plynule. Mohu porovnávat i s čistým Androidem a nepozoruji rozdíl.

Jistě, najdou se drobné pihy na kráse. Nejvíce mi chybělo asi probuzení poklepáním na displej, přeci jen tlačítko je poměrně drobné a objíždět všechny čtyři hrany prstem při jeho hledání zdržuje. Do režimu rozdělené plochy bych uvítal více podporovaných aplikací, hodilo by se naučit zařízení vypínat ve full screen aplikacích tlačítka domů, zpět a poslední programy, M2 není dokonalý – ale chybky byste skutečně spočítali na prstech jedné ruky.

Huawei snesl zlaté vejce

Huawei se snaží oslovit co nejvíce zákazníků a s tabletem Mediapad M2 se mu to rozhodně daří. Nenapadá mě jiný konkurent, který by tak dobře spojoval luxusní vzhled s vysokým výkonem a odladěným prostředím. Plastové tablety nemají při porovnávání vzhledu šanci, sklo je příliš křehké. Nejlepší zprávou je však samotná cena. Vzhledem k tomu, že kvalitou konstrukce a optimalizace může Huawei jít do příjemného souboje s iPadem, je cena okolo 7000 Kč za 16 GB stříbrnou verzi se 2 GB RAM přátelská, pro testovanou 32 GB verzi se 3 GB RAM pak necelých 8 000 Kč je skutečně luxusních.

Čas od času se na trhu objeví elektronika, která jako by slepila zařízení vyšší třídy s o kategorii nižší cenou. Mediapad je přesně takový. Do recenze přišel jako velká, neznámá novinka, aby odešel jako nablýskaný kavalír s grácií i důstojností porážející rivaly. Jestli jste dosud Huawei řadili mezi běžnou čínskou produkci rozporuplných kvalit, zkuste tento názor přehodnotit. M2 je pro to hodně pádným argumentem.