Recenze Minix Neo Z64: multimédia s Windows

Testovaný Minix Neo Z64 je technicky vzato miniaturní úsporný počítač, svým využitím má ale nejblíže k zařízení, které udělá z běžné televize její chytřejší sestru. Záleží tedy na vás, zda preferujete jednoúčelová zařízení, nebo robustní, univerzální řešení. Vězte, že v případě Minixu na tom bude hodně záležet.

Úsporný počítač v černé skříňce

Neo Z64 je kompaktní černá krabička s rozměry 11,5 x 11,5 x 2,3 cm, jejíž jednoduché tvary rozbíjí jen krátká anténa. Ačkoli Minix není vyloženě určen k vystavování, pokud dokážete vyřešit vedení kabelů tak, aby nerušily oko, ostudu v bytě neudělá, jen se bude decentně hlásit modrou diodou.

Konektorová výbava je poměrně chudá. Samozřejmý je vstup pro napájecí adaptér, HDMI pro připojení televize napomůže půlmetrový přibalený kabel, sestavu pak rozšiřuje RJ-45 konektor, který se po updatu na Windows 10 ukázal jako nezbytný, když Wi-Fi odmítla fungovat. Výbavu doplňuje čtečka karet microSD a sluchátkový jack. Na Z64 najdete i USB – bohužel jen dvě. Je to málo? Záleží na vašich preferencích ovládání a využití celého zařízení, což souvisí i se softwarovou výbavou Minixu. Na regulérní počítač je to málo, na jednoduché multimediální centrum tak akorát, čemuž napovídá už použitý čtyřjádrový procesor Intel Atom Z3735F na frekvenci 1,33 GHz schopný přenést na jedno jádro frekvenci až 1,83 GHz.

V režimu PC totiž zaplníte jedno USB myší, druhé klávesnicí. V tu chvíli nepřipojíte flash disk ani externí pevný disk, tiskárnu, ani cokoli jiného a začnete se rozhlížet po rozbočovači. Jediným úložištěm zůstane cca 10 GB na interní paměti – zbytek z 24,7 GB disku si ukousne systém. Řešením je sice napojit se na cloudové služby a pracovat on-line, ne vždy se ale dokážete tímto způsobem vyhnout problémům. Pro multimediální centrum už dvojice USB stačit může – buď se spolehnete na kombinaci Bluetooth myšky s externím diskem, nebo si pořídíte klasický ovladač s infraportem a uvolníte si tak jeden konektor navíc. Třetí eventualitou je napojení aplikace v chytrém telefonu k internímu Bluetooth, ale obávám se, že po době strávené různým nastavováním si další úpravy odložíte. Záchranným řešením je pak pořízení modelu Minix Neo X8-H Plus se třemi USB.

Tento ovladač pracuje ve dvou módech. V prvním se posouváte směrovým křížem, potvrzujete enterem a vše připomíná omezenou klávesnici. Ve druhém režimu lze zapnout přímé ovládání kurzoru pohybem prostřednictvím šestiosého akcelerometru a gyroskopu. Je to velmi efektní a velmi nezvyklé – šipka po televizi totiž neletí tam, kam ukazujete, ale relativně se posune od původní pozice. Jinými slovy můžete ovladačem mířit na lustr ve vedlejším pokoji a stejně se bude hýbat kurzor před vámi. Tento způsob suplování myši asi ten nejúspěšnější, ač vyžaduje chvíli tréninku, laserovým ukazovátkem byste takové přesnosti těžko dosáhli a ani byste neobsáhli celou obrazovku pohybem zápěstí.

Pomalý rozjezd nezastavitelných Windows

Jakmile projdete základním nastavením, dostanete se na domácí obrazovku Windows v podobě, jakou znáte i z osobního počítače. Minix se připojí do bezdrátové sítě a načte si váš uživatelský profil. Okamžitě tedy můžete začít zařízení používat a zkoumat, co dokáže, chybět bude jen čeština. Pokud však ovládáte angličtinu alespoň na základní úrovni, její instalace do systému je otázkou deseti minut, během kterých půl minuty klikáte, minutu restartujete a zbytek se stahuje jazykový balíček.

Hlavní výhodou i nevýhodou Minixu je právě operační systém. V souvislosti teprve vyjde na povrch, jak důležitá je přesnost ovládání. Ani na 40“ televizi nejde na délku pokoje přečíst popisy ikon, často budete hledat, kam zabloudil kurzor a ovládání bezdrátovou myší s klávesnicí má rovněž k příjemnému zážitku daleko. V režimu Windows je zkrátka klasická klávesnice s myší k nezaplacení, byť to vyžaduje přesunout se k obrazovce blíž.

Naproti tomu jsou Windows robustní, že by konkurenční platformy záviděly. Chcete sledovat videa v Adobe Flash? Není problém. Doplňky do Chrome? Snadné. Oproti Androidu se nemůžete zbavit dojmu, že všechno jde, stačí vědět jak, nebo najít patřičný návod.

Dvě tváře jednoho zařízení

Obavy z dostatku výkonu se projeví jen při multitaskingu. Přeci jen 2 GB operační paměti jsou málo a občas zaregistrujete zamrznutí prohlížeče, než se vzpamatuje z nového úkolu. Na druhou stranu tento nedostatek částečně léčí úložiště bez pohyblivých součástí, které nepotřebuje vteřinku na roztočení a šance na optimalizaci v budoucích aktualizacích.

Bohužel se tedy ukázalo, že počítač Minix nahradí jen nejskromnějším uživatelům. Viditelně však celé zařízené ožije, pokud nainstalujete systém pro domácí kina. V našem případě jsme instalovali Kodi 15.1 Isengard, potomka věhlasného XBMC. Díky němu můžete zapomenout na těžkopádné ovládání jakoukoli náhradou myši – směrové klávesy, potvrzení a vrácení o krok zpět – to vše bude k zadávání povelů stačit. Množství doplňků pro tento program je obrovské. Existují plug-iny pro největší služby streamující video na internetu, balíčky pro internetová rádia, správu metadat, zvukových profilů… Možnosti jsou prakticky neomezené a člověk v konečném důsledku získá pocit, že má ne chytrou, ale geniální televizi, kterou v zádech ještě jistí Windows.

Nebyl by nakonec Android lepší?

Už na krabičce Neo Z64 s Windows najdete vytlačeného robota symbolizujícího Android. Vysvětlení je jednoduché – Minix stejné zařízení prodává i s operačním systémem od Google. Infračervený ovladač k ní je mnohem jednodušší, přesto je komfort ovládání na vyšší úrovni - jen škoda, že v balení nenajdete baterie. Zadávání textů na virtuální klávesnici se pravděpodobně nevyhnete, ale svěžest Androidu má své kouzlo.

Všechna gesta, která znáte z telefonu, fungují i na TV, jen je vykonáváte myší, češtinu najdete v základní výbavě a celé zařízení tak zprovozníte doslova během pár minut, což je oproti instalacím aktualizací u Windows příjemná změna. V průběhu testu jsme systém upgradovali pouze o jednu 40 MB záplatu, celý proces byl ukončen během dvou minut.

Jednoznačně to dokazuje, že hardware je koncipovaný pro méně náročný systém a to i ve smyslu porozumění. Android stačí zapnout a používat, de facto ani nemusíte řešit ani přihlašování ke Google službám, pod starším názvem XBMC už totiž Minix multimediální přehrávač obsahuje. Jeho rozhraní je na chlup stejné s prostředím v OS Windows – pokud pro Z64 nebudete hledat využití mimo video a hudbu, rozdíl nepoznáte a můžete i ušetřit, pokud sáhnete po slabším modelu Minix Neo X6.

Zajímavá alternativa

U Windows chybějící kodeky nainstalujete, v Androidu na to zvyklí nejsme. U prvních jmenovaných je klávesnice nutná, u druhého kandidáta se bez ní obejdete. Diskutabilní je i stanovená cena překračující 4000 Kč. Na miniaturní počítač je příjemná, v oblasti multimediálních center ale najdete i levnější konkurenci.

Ve výsledku má nepochybně Minix Z64 Neo co nabídnout, své nadšené uživatele si ale bude dlouho vybírat, přičemž se nebude bát některé i odradit.

 

Klady (+):	Zápory (-):
+ plnohodnotná Windows	- komfort ovládání
+ dostatečný výkon na multimédia	- slabší multitasking
+ integrovaný bezdrátový modul	- pouze dva porty USB
+ decentní vzhled