Jak rozšířit úložiště herní konzole?

V dnešním článku vám poradíme, jak rozšířit úložný prostor na herní konzoli, a to jak na nových modelech PlayStation 5 a Xbox Series X|S, tak na starších generacích Xbox/PlayStation a konzoli Nintendo Swicth.

O čem se dočtete:

• Potřebujete více místa?
• PlayStation 5 a Xbox Series X/S : Jaké paměťové úložiště zvolit?
• Jak nainstalovat SSD do PlayStation 5?
• Starší generace konzolí PlayStation a Xbox
• Rozšíření úložiště Nintento Switch

Potřebujete více místa?

Ano.

Neodbudeme vás samozřejmě jednoslovnou podkapitolou, ale pokud hrajete moderní hry, tak víte, že zabírají enormní množství prostoru, klidně i více než 200 GB.

Není to přitom kvůli neschopnosti vývojářů komprimovat data, ale kvůli tomu, že moderní herní světy jsou obrovské, grafické textury mimořádně jemné, dialogy zaberou dlouhé hodiny… a dat je prostě tolik, že se to se starými hrami distribuovanými na DVD (potažmo CD) nedá srovnávat.

Můžeme také doporučit náš článek HDD vs. SSD: Zvolíte rychlost, kapacitu, nebo snad obojí?

Interní úložiště PlayStationu 5 má 825 GB, u Xboxu Series X pak 1 000 GB – z toho je navíc vždy použitelná menší část (podobně jako když koupíte klasický disk; také kvůli přepočtům jednotek nenabízí celou kapacitu).

A když si tedy dáte dvě a dvě dohromady, vyjde vám, že množství současně nainstalovaných her je relativně omezené. Pokud máte (jako spousta gamerů) rozehraných více her zároveň, je přídavné úložiště skvělá volba.

Upozorňujeme přitom, že naprosto zásadní je nejen kapacita, ale také rychlost (hlavně rychlost čtení, ale zápis nepodceňujte). Nejde o nějaký „papírový“ technický parametr, ale o vaše reálné herní zážitky – například o to, jak rychle se bude hra spouštět a jak dlouho se bude načítat nová herní lokace.

Požadavky nejnovějších konzolových her jsou značné, což se odráží také na požadavcích, které výrobci konzolí kladou na úložiště. Pojďme se na ně podívat konkrétně.

PlayStation 5 a Xbox Series X/S : Jaké paměťové úložiště zvolit?

Ideální způsob, „top řešení“, je vždy jeden. U nejnovějšího Xboxu Series X/S si musíte pořídit speciální rozšiřující paměť, a u konzole PlayStation 5 – na kterou se zaměříme v tomto článku – si můžete jednoduše pořídit kompatibilní M.2 SSD od oblíbeného výrobce a do konzole ho namontovat. Hned se spolu podíváme, jak na to.

Kromě M.2 SSD u PS5 a rozšiřující karty pro Xbox můžete u obou hlavních konzolí sáhnout po externích discích SSD, které připojíte přes moderní konektor USB-C (a teoreticky také po externích HDD – rozdíly si představíme v kapitole o discích pro starší řady konzolí).

Má to ale svá omezení. Důležité totiž je, že na externí disky připojené přes USB (jakéhokoli druhu) můžete instalovat jen hry pro starší generace obou konzolí. Nejnovější tituly vyžadují buď instalaci na interní úložiště „z výroby“, nebo na zmíněná „ideální“ rozšíření paměti, na která se podíváme vzápětí.
 

Jakou rozšiřující kartu pořídit k Xbox Series X|S?

Pokud vám dochází místo na interním disku a víte, že budete chtít instalovat nejmodernější hry pro aktuální generaci konzolí, musíte sáhnout po speciální rozšiřující kartě.

Vyrábí je Seagate v kapacitách 512 GB nebo 1 TB a jde vlastně o externí SSD na míru pro konzole Xbox.

Tyto karty mají jednu zásadní výhodu. Nejenže jsou plně kompatibilní a oficiálně schválené/propagované výrobcem, mimořádně rychlé atd. Také by jejich instalace asi nemohla být jednodušší.

Konzole má vzadu vyhrazený slot, do kterého kartu zasunete. Hotovo.

Rozšiřující slot na Xbox Series X

Jaké M.2 SSD pořídit k PlayStation 5?

Je velmi, opravdu velmi důležité, abyste při výběru disku věnovali pozornost parametrům uvedeným níže. Jde nejen o parametry typu „rychlost“, které jsou důležité pro správnou a komfortní funkčnost her, ale také fyzické rozměry, rozhraní apod.

Na jednu stranu vás můžeme uklidnit – sehnat správný disk není žádný „problém“. Na druhou stranu vás musíme varovat; rozhodně jde o specifický kus hardwaru, nejde o „běžný“ disk v tom smyslu, že byste do košíku mohli hodit první, který uvidíte.

Dost řečí, podívejme se na oficiální požadavky:

• Rozhraní: PCI-Express Gen4x4 podporující M.2 NVMe SSD (Key M)
• Kapacita: 250 GB až 4 TB
• Velikost včetně mechanismu odvodu tepla: Šířka: až 25 mm | Délka: 30/40/60/80/110 mm | Tloušťka: až 11,25 mm (až 8 mm nad deskou, až 2,45 mm pod deskou)
• Rychlost sekvenčního čtení: Minimálně 5 500 MB/s, ideálně více
• Chlazení: Jednoznačně doporučené (více níže)

SSD bude hodně vytěžované; proto Sony důrazně doporučuje chladič. Nejde o větráky, ale o chlazení pasivní. Existují přikoupitelné chladiče (jednostranné i oboustranné), ale některé disky je nabízejí přímo z výroby – například model od Samsungu, který si představíme vzápětí. Tak jako tak nezapomeňte, že rozměry disku + chladiče musejí odpovídat maximálním fyzickým rozměrům uvedeným výše.

Ani při výběru správného disku není samozřejmě zaručené, že bude nachlup stejně výkonný jako integrované SSD přímo v konzoli a že bude disk podporovat 100 % her, ale uživatelské zkušenosti naznačují, že byste neměli narážet na problémy – vše obvykle funguje výborně.

Abyste měli konkrétní představu, můžeme doporučit výborné SSD Samsung 980 PRO (ve dvou kapacitách: 1 TB a 2 TB), jež splňuje požadavky Sony a které vyzkoušela už spousta uživatelů. Rychlost čtení až 7 000 MB/s bohatě dostačuje; disk je ostatně oficiálně kompatibilní s PS5. A co víc, rovnou z výroby je osazený potřebným chlazením

Jak nainstalovat M.2 SSD do konzole PlayStation 5?

Podobně jako u receptu začněme tím, co potřebujete.

Křížový šroubovák.

Ano, opravdu je potřeba jen konzole, kompatibilní disk, šroubovák a schopnost sundat kryt a odšroubovat/zašroubovat dva šroubky. Pokud jste velmi nezkušení, určitě si nechte pomoci od někoho technologicky zdatnějšího, ale instalace rozšiřujícího SSD objektivně není nic extrémně náročného.

Doporučujeme výborné SSD Samsung 980 PRO (ve dvou kapacitách: 1 TB a 2 TB).

Máme pro vás návod krok za krokem. A sice vás nepodceňujeme, ale myslíme si, že veškeré návody by vždy a všude měly být absolutně „polopatické“, tak se prosím neurazte, když napíšeme třeba „odšroubujte šroubek a nevyhazujte ho“. Hlavně abychom si vždy dokonale rozuměli a raději ať se 99 čtenářů zasměje, že jsme to napsali až moc jasně, než aby si jeden poškodil konzoli…

Jak jednoduše rozšířit úložiště horní konzole Playstation? Podívejte se na video

(0. Jak máte vyřešené chlazení? Nainstalujte chladič na disk podle návodu. Buď předem, nebo dodatečně – v tom vám poradit nemůžeme. Ideální pro vás je, pokud máte disk s chlazením přímo od výrobce.)

1. Odmontujte stojánek ze spodní části konzole (budete ji pokládat na bok).
2. Sundejte boční kryt – postupujte podle návodu, je potřeba vyvinout trochu sílu. Při pohledu zepředu jde o pravý kryt, na plné verzi konzole ten s mechanikou.
3. Odšroubujte (jeden) šroubek krytu prostoru na SSD, který se nachází poblíž větráku. Sejměte kryt a odložte ho na bezpečné místo.
4. Odšroubujte šroubek na distanční podložce (váleček, díky kterému se disk nebude dotýkat přímo desky dole). Šroubek s podložkou je z výroby na pozici „110 mm“. Šroubek budete za chvíli znovu potřebovat, nevyhazujte ho.
5. Jak dlouhý máte disk? Nechte podložku na pozici 110 mm, nebo ji posuňte na pozici, která odpovídá délce vašeho disku (např. na 80 mm).
6. Instalujeme disk. Jemně, ale pevně; kolmo, rovně, logicky podle směru patice zasuňte SSD do slotu.
7. Přitiskněte SSD (jemně) dolů a upevněte ho pomocí šroubku (do podložky, kterou už máte umístěnou na správné pozici). Samozřejmě ho chcete zašroubovat pevně, ale ne tak, abyste vší silou protáčeli závity a praskli SSD i celou konzoli. Šroubujte pevně, ale ne hrubou silou.
8. Nasaďte zpátky krytku prostoru na SSD a zašroubujte ji.
9. Nasaďte zpět boční kryt; postupujte opačně, než když jste jej chtěli sejmout.
10. Namontujte zpět stojánek konzole.
11. Po spuštění PlayStation sám pozná, že jste nainstalovali disk. Podle instrukcí na obrazovce jej zformátujte a postupujte podle pokynů (konzole mj. otestuje rychlost).
12. Hotovo. Většinu her nyní můžete přesouvat nebo rovnou instalovat na nový disk a užívat si dodatečné kapacity.

A mimochodem důležitý dotaz – co záruka? Vězte, že jde o oficiální, povolený, schválený postup, který ostatně Sony probírá i přímo na webu PlayStationu. Za řádnou instalaci včetně sejmutí krytu a šroubování komponent tedy žádný postih nehrozí. Na druhou stranu samozřejmě záruka nekryje situace, kdy byste konzoli poškodili neodbornou instalací nebo nekompatibilním diskem. Vyzýváme proto samozřejmě k opatrnosti.

Starší konzole PlayStation a Xbox

U starších konzolí máte jedinou možnost: externí úložiště, a to HDD nebo SSD (připojené přes USB 3.x).

V těchto úložištích jsou naprosto zásadní rozdíly, jež si krátce připomeneme. Pokud vás problematika disků zajímá (nejen těch pro konzole), můžeme také doporučit náš článek HDD vs. SSD: Zvolíte rychlost, kapacitu, nebo snad obojí?

Externí SSD: Vysoké rychlosti (za vyšší cenu)

SSD jsou vždy rychlejší než pevné disky (HDD). Při připojení přes nejmodernější USB-C mohou nabídnout přenosové rychlosti až 2 000 MB/s (ale pozor; levnější disky s menší kapacitou mívají rychlost čtení nižší, např. „jen“ 500 MB/s).

Úložiště SSD jsou kompaktní, lehká a velmi odolná. Nejsou samozřejmě určená k tomu, abyste jimi házeli, ale protože neobsahují mechanické části, tak je menší náraz ani pád nerozhází.

Nevýhoda? Výrazně vyšší cena za gigabajt oproti HDD.

Externí HDD: Levný, ale pomalý prostor

U již zmíněných supermoderních her nemůžeme doporučit pevný disk (HDD), protože přenosová rychlost dosahuje zpravidla (nanejvýš!) 140 MB/s, a to jen na konzolích s nejnovějším USB 3.2. Nevýhodou je také malá odolnost, protože pevné disky nedostávají svému jménu – obsahují spoustu křehkých, pohyblivých částí.

HDD přesto nezmiňujeme do počtu. Stejně jako na PC, i u konzole potěší obrovskou kapacitou za relativně málo peněz. Větší jsou také maximální kapacity – klidně 8 či 12 TB, na což u SSD můžete zapomenout (přinejmenším u modelů dostupných pro běžné smrtelníky).

Nintento Switch: Paměťová karta

Nezapomínejme ani na populární Nintendo Switch. Paměť této konzole rozšíříte pomocí paměťové karty MicroSD, a to ideálně kartou licencovanou přímo Nintendem.

Vyrábí je například SanDisk a existují v různých kapacitách (klidně až 512 GB). Výhodou licencované, „specializované“ karty je například vyšší přenosová rychlost (až 100 MB/s u čtení a 60–90 MB/s u zápisu).
 

Děkujeme za pozornost a doufáme, že jsme vám pomohli. Jakou hru nainstalujete na nové, obří úložiště jako první?