Trávíte spoustu času v přírodě, na túrách a chcete vidět ještě více z okolních krás? Toužíte pozorovat tajemství vesmíru? Řešením je dalekohled. Podívejte se spolu s námi, jak vybrat dalekohled podle použití/aktivity a seznamte se s nejdůležitějšími parametry.
Nabídka dalekohledů je obrovská a s přehledem pokryje potřeby začátečníků i náročných profesionálů. Než se pustíte do výběru dalekohledu, neuškodí, pokud budete znát odpovědi na následující otázky:
1. K čemu chcete dalekohled používat? Na turistiku, pozorování zvěře či hvězdné oblohy?
2. Budete se pohybovat v rizikovějším prostředí (voda, vlhkost, otřesy)?
3. Jaký je váš rozpočet na dalekohled?
Podle konstrukce se dalekohledy dělí na monokulární a binokulární. Neméně důležitý je však také výběr dle použití, kde naleznete několik zajímavých kategorií.
Monokulární dalekohledy (jinak nazývané teleskopy) jsou určeny k pozorování jedním okem. Ideální využití mají při pozorování oblohy, ptactva či divoké zvěře a predátorů na velké vzdálenosti. Kvalitní monokulární dalekohledy lákají pro vysoké přiblížení, snadné používání a kompatibilitu s kamerou či fotoaparátem.
Binokulární dalekohledy (označované jako triedry) jsou zkonstruovány pro pozorování oběma očima. Vnímaný obraz vypadá reálněji (3D) a má větší hloubku. K přednostem patří i větší zorný úhel a eliminace trasy. U binokulárů je úroveň zvětšení/přiblížení nižší.
Turistické dalekohledy se vyznačují velmi dobrou optikou, kompaktními rozměry a nižší hmotností. Výběr je opravdu široký. Dražším modelům nechybí voděodolnost.
Nejčastěji se setkáváme se zvětšením 7–12× a průměrem objektivu 21–42 mm, maximálně 50 mm. Větší zvětšení a průměr objektivu znamená i vyšší hmotnost dalekohledu, která při delším držení dalekohledu v ruce můžeme způsobit třes rukou a pozorování krajiny si dostatečně nevychutnáte.
Ideální váha turistických dalekohledů se pohybuje okolo 700 gramů, ale najdeme i lehčí modely (150–300 gramů), které však disponují méně kvalitní optikou.
Dražším modelům turistických dalekohledů nechybí voděodolnost, kterou jistě oceníte při nepříznivém počasí, podobně jako pogumování těla dalekohledu, které zajistí lepší uchopení.
Myslivecké dalekohledy jsou vytvořeny tak, aby vykazovaly výborné optické vlastnosti v náročnějších světelných podmínkách (mlha, stmívání, …). Ideální zvětšení u mysliveckých dalekohledů je 7× až 11×.
Pro potřebu vyšší světelnosti mívají o něco větší rozměry, a tudíž průměr objektivu může dosahovat i více než 60 mm. Pro větší maskování můžete zvolit zelenou, nebo podobně nenápadnou barvu.
Mezi oblíbené varianty patří myslivecké dalekohledy 7 × 42, 8 × 42, 7 × 50, 8 × 56 nebo 10 × 50.
Hvězdářské dalekohledy jsou především monokuláry určené k pozorování oblohy, mlhoviny, hvězd, Měsice atd. Jejich přiblížení je mnohonásobně vyšší ve srovnání s běžnými turistickými modely. Pro eliminaci třesu a větší rozměry je nezbytné uchycení do stativu.
Při výběru dalekohledu se zaměřte na průměr objektivu. Pomocí menšího průměru budete moci pozorovat Měsíc a planety, naopak pomocí většího – galaxie, souhvězdí a mlhoviny. Druhým důležitým parametrem je zvětšení, kdy při menším zvětšení dosáhnete stabilnějšího obrazu, ale budete ochuzeni o detaily. Hvězdářské dalekohledy s větším zvětšením mohou způsobit méně stabilní obraz.
Přiblížení hvězdářských dalekohledů se pohybuje nejčastěji v rozmezí 40× až 260× a průměr objektivu okolo 50 do 130 mm.
Kapesní dalekohledy se vejdou třeba do kapsy na bundě a obdiv si získaly také u dětí. S malými objektivy však souvisí nižší světelnost a přiblížením. Využití mají při procházkách po okolí, při běhu či na koncertě, ačkoliv musíme snížit nároky na optickou kvalitu a zvětšení. Některé modely jsou dokonce voděodolné.
Mezi oblíbené varianty patří 8 × 25, 10 × 25 nebo 12 × 25.
Ve světě dalekohledů jsou i mnohé další. Mezi nimi zejména námořní, ornitologické, vojenské či profesionální astronomické dalekohledy. Atraktivní jsou také sportovní dalekohledy na sledování sportovních událostí a zapomenout nesmíme ani na elegantní divadelní „kukátka“.
Moderní dalekohledy disponují funkcemi a vylepšeními, díky nimž je jejich používání komfortnější a výsledek přesnější.
Velice populární jsou například dalekohledy s nočním viděním. Tato funkce je užitečná především pro myslivecké dalekohledy, kdy pozorujete zvěř v noci nebo pro pozorovací dalekohledy, které slouží k ochraně objektů.
Především u hvězdářských dalekohledů se můžeme setkat s filtry. Tyto filtry (speciální barevné, sluneční, polarizační, spektrální, širokopásmové) mají za cíl odstranit jakékoliv nežádoucí vlivy, které brání sledovat detaily planet, hvězd či noční oblohy.
Pokud se pohybujete v prostředí s vyšší vlhkostí, zvolte vodotěsný dalekohled. Dalekohledy plněné dusíkem nepodléhají vnitřnímu zamlžování a jsou vyhledávány turisty a myslivci.
Pro nositele brýlí s dioptriemi je téměř zásadní vyhledat dalekohledy s funkcí dioptrické korekce, kdy lze doostřit obraz (běžně jsou dalekohledy s funkcí dioptrické korekce schopny doostřit 2–5 dioptrií) přímo přes dalekohled.
Přední čočka dalekohledu může být opatřena tenkým povlakem – antireflexní vrstvou, která pomocí sloučeniny kovů zaručí lepší průnik světla do dalekohledu, zamezuje nežádoucímu UV záření, a navíc chrání čočky před poškrábáním.
V popisu dalekohledů naleznete důležitou dvojici čísel, například „součin“ 8 × 40. První číslo reprezentuje zvětšení dalekohledu a druhé zase průměr objektivu v milimetrech.
Zvětšení dalekohledu hovoří o tom, v jakém poměru blíže k vám bude pozorovaný objekt. Pokud byste měli dalekohled se zvětšením 8 a objekt by stál 200 m od vás, přes dalekohled se bude jevit, jako byste jej sledovali ze vzdálenosti 25 m (200 m : 8).
Zvětšení u dalekohledů může být pevné (např. 7×), nebo variabilní (7–15×). Pro běžné dalekohledy je ideální zvětšení cca 10×, neboť čím je zvětšení vyšší, tím bude vaše oko unavenější. Při větším zvětšení můžete použít stativ.
Průměr objektivu (předních čoček) souvisí s tím, kolik světla do dalekohledu vstoupí. Větší průměr znamená více světla, a tedy i jasnější obraz. U dalekohledů určených pro běžné hobby použití průměr objektivu obvykle nepřesahuje 50 mm. Větší rozměry se totiž negativně podepisují na hmotnosti a velikosti dalekohledu, což je nevýhodou například pro turistické dalekohledy.
Čím je hodnota světelnosti vyšší, tím jasnější a zřetelnější bude obraz v dalekohledu – a to i za šera, nebo za horších světelných podmínek. Světelnost se počítá jako druhá mocnina podílu průměru objektivu a zvětšení. V našem ukázkovém případě půjde o výpočet (40 : 8)². Výsledkem je světelnost s hodnotou 25.
Co se týče samotného vyhotovení skel, představujeme vám dva nejčastější typy, se kterými se můžete setkat.
Borokřemičité sklo (BK-7) – je typické pro levnější dalekohledy, pomocí kterých pozorujete oblohu a objekty především za denního světla. Ačkoliv tento typ skel disponuje horší světelnou propustností, pro rekreační pozorování bohatě stačí a běžný uživatel nemusí poznat rozdíl mezi BK-7 a BaK-4.
Baryové korunové sklo (BaK-4) – tento typ skel zajišťuje jasný a ostrý obraz. Díky lepší propustnosti světla je vhodný pro pozorování ve zhoršených světelných podmínkách. Baryová korunová skla jsou součástí dražších dalekohledů, často v kombinaci s antireflexní úpravou.