Jak vybrat sporák, troubu nebo varnou desku?

Kompletní sporák, nebo varná deska a trouba odděleně? Poradíme vám řešení, které bude nejlepší právě pro vás a vaši domácnost. Také vám vysvětlíme s jakými typy varných desek či trub se můžete setkat.

O čem se dočtete:

• Sporák, nebo trouba a varná deska
• Objem trouby
• Typ varné desky
• Varné zóny
• Čištění trouby
• Užitečné funkce
• Konkrétní příklady na závěr
   

Sporák, případně vestavná trouba a varná deska, je nedílnou součástí jakékoli kuchyně, ať už jste mladí, nebo staří, ať už vaříte jen pro sebe, nebo pro šestičlennou rodinu… Jak ale při vybavování kuchyně vybrat mezi doslova stovkami nabízených produktů?

V dnešním článku vám představíme různá řešení, rozdíly mezi typy kuchyňských sporáků, trub a varných desek, vysvětlíme základní parametry i představíme pokročilé funkce, jež možná neznáte, ale určitě by se vám mohly hodit.

S kvalitním sporákem může být vaření opravdu výrazně snadnější a zábavnější, ale zároveň také profesionálnější a preciznější.

Sporák, nebo oddělenou troubu a varnou desku?

Nejprve si musíme ujasnit pojmy: Sporák = pečicí trouba + varná deska. Častý dotaz zní, kdy je vhodnější volně stojící sporák a kdy by měla trouba stát odděleně od varné desky. Odpověď najdete v rozložení pracovního prostoru v kuchyni.

Pokud nebojujete s prostorem, zvolte oddělenou variantu – vestavná trouba umístěná na úrovni pasu je bezpečnější i praktičtější, a možná ji ještě dokážete chytře skloubit s mikrovlnkou nebo myčkou. Desku si pak můžete umístit na nejpraktičtější místo v kuchyni, například s dostatkem pracovního prostoru po obou stranách, ve vhodné pozici vůči dřezu atd.

V moderních kuchyních je obvyklejší vestavná trouba ve výšce pasu (na obrázku vestavná trouba Electrolux).

Plynové trouby už prakticky nenajdete, ale ty bychom vám ani nedoporučovali. Elektrické trouby je překonaly na plné čáře, a to díky výkonu a rovnoměrnému ohřevu, ale i množstvím užitečných funkcí.

Jakou šířku a jaký objem trouby zvolit?

Sporáky i samostatné varné desky a vestavné rouby se vyrábějí ve standardních rozměrech; konkrétně vybíráte šířku. V první řadě jste limitováni prostorem (šířkou kuchyňské skříňky na vestavbu nebo mezery v kuchyňské lince). Dále byste měli zvážit, jak často a pro kolik lidí vaříte/pečete. Šířka sporáků je buď 50 cm, nebo 60 cm (a pozor také na kompatibilitu plechů; ne do každé trouby padne „univerzální“, neznačkový plech). Můžete se setkat i s většími rozměry, ale ty mají profesionální sporáky určené do restaurací a jídelen.

Trouby mají všechny rozměr do šedesátkových modulů. Od šířky se pak logicky odvíjí objem. Ten standardně začíná u 70 litrů (u normální, rodinné trouby), ale stále častěji narazíte i na trouby s vyšším objemem 77 litrů. Na druhou stranu musíme zmínit i kompaktní trouby na pečení, které jsou ideálním řešením do malých kuchyní. Mají standardní šířku, ale zároveň jsou nižší (do 45 cm) a mají menší objem.

Mějte také na paměti, že šířka a objem nejsou zásadní jen v speciálních situacích, kdy byste pekli obřího krocana jako Američané na svůj Den díkuvzdání. I kdybyste z hlavních chodů nejčastěji připravovali jen standardní pekáč s jídlem, tak platí, že na větší plech se vejde více cukroví, větší domácí pizza… Menší trouba tak znamená více práce, protože pečete navíckrát.

Pokud zrovna nežijete dlouhodobě sami v garsonce, stojí větší šířka/objem za zvážení.

Deska: Indukční, plynová, nebo sklokeramická?

Indukční varná deska

Rozumnou volbou je z našeho pohledu indukční deska, respektive sporák s indukční varnou deskou. Jsou opravdu velmi účinné, výkonné (takže rychle ohřívají), nemají téměř žádné zbytkové teplo (sama o sobě plocha nehřeje – ohřívá se pouze od toho, že je na ní například hrnec s horkou vodou, a když ho sundáte, plotýnka velmi rychle vychladne). I proto se mimořádně snadno čistí (nečistoty stačí setřít).

Nevýhodou je nutnost použít nádobí z magnetických materiálů, které je sice běžné a není drahé, ale jde o něco, co „v obchodě při nákupu pánvičky musíte zkontrolovat“. Dnes už neplatí, že by byly indukční desky nejdražší, koupíte je za stejnou cenu jako jiné varné desky. Nemusíte se ani bát, že by vám deska praskla, když se na ni zle podíváte – samozřejmě je vyrobená bytelně, z tvrzených materiálů.

Vaření na indukci je dnes nejúspornější a nejrychlejší způsob přípravy jídla. A hlavně čistý, díky tomu, že se jídlo na desce nepřipálí. Jak vlastně indukce funguje si můžete přečíst v našem článku, kde se tomuto tématu podrobně věnujeme.

Existují i luxusní indukční desky s integrovaným odsáváním par.

Plynová varná deska

Jak jsme psali výše, plynovou troubu sice rozhodně nedoporučujeme, ale desku ano. Nabízí levný a rozumně efektivní provoz. Také mají velkou výhodu v tom, že jsou z principu velmi odolné – není náhoda, že se plyn používá v profesionálních kuchyních, kde se nádobím občas s prominutím „třískne“ nebo se po roštu posouvá. Na sklokeramické/indukční desky musíte být mnohem opatrnější. Zároveň je výhodou, že všechny plynové spotřebiče (a teda i sporáky i varné desky) je možné přetryskovat na propan butan.

Nevýhodou je například komplikovanější čištění (sejmout rošt, vydrhnout plochu desky + rošt samotný…). Navíc celá vaše kuchyně bude od plynu mastná. Také se musíte smířit s tím, že vaření na plynu = vaření na intenzivním ohni, takže rošt, plotýnky i jejich okolí zůstávají déle horké. Jinak se ale o bezpečnost při vaření na plynu nebojte – pokud máte normálně bezpečné rozvody, profesionálně nainstalované spotřebiče atd., tak vězte, že různé chytré jisticí ventily (StopGas), systémy automatického zapalování apod. dělají z kombinovaných sporáků / plynových varných desek naprosto standardně bezpečné spotřebiče.

Na obrázku je plynová varná deska Bosch.

Sklokeramická varná deska

Sklokeramické desky jsou levnějšími příbuznými desek indukčních. To rozhodně neznamená, že by byly špatnou volbou – i ony mají své výhody a nevýhody. Mají podobný elegantní design jako indukční desky a jejich výhodou je, že na ně můžete používat jakékoli nádobí.

Plocha se zahřívá, takže chladne déle než u indukční desky, ale pořád relativně rychle. Se zahříváním také souvisí mírně náročnější čištění – zůstává totiž výhoda hladkého povrchu, ale zbytky jídla se k němu připečou. Platí také to samé, co jsme psali u indukčních desek ohledně křehkosti / náchylnosti na poškrábání.

Existují i sporáky s litinovými plotýnkami, ale ty jsou zaprvé neefektivní, zadruhé nepraktické, takže je nemůžeme doporučit. Samozřejmě pokud kupujete malý přenosný vařič například na chatu, tak litina není problém (ale i vařiče se mimochodem dělají indukční).

Chytré zóny na indukční desce AEG.

Ve způsobech čištění trouby jsou velké rozdíly

Víte, jak standardně, tedy ručně vyčistit troubu, když na to nemáte „chytrou funkci“? Ideálně po každém vaření, hned jak vychladne. Pokud čištění zanedbáte, můžete na extrémně připálené zbytky zkoušet různé triky s jedlou sodou a octem a dát pořádně zabrat svalům na rukách; a výsledky nejspíš stejně nebudou dokonalé.

Proto jednoznačně – z vlastní, osobní zkušenosti – doporučujeme samočisticí trouby. Vždycky budete muset trochu zapracovat i vy (konkrétně setřít zbytky po čištění), ale rozdíl v náročnosti údržby je extrémní. Následující metody nabízejí napříč svými modely snad všichni výrobci.

1. Parní čištění

Trouby s parní funkcí většinou nabízejí také parní čištění, kdy na dno nebo na plech nalijete dané množství vody, páry uvolní nečistoty a vy je pak setřete. Pokud takto troubu čistíte pravidelně, jde o docela spolehlivý a relativně nenáročný způsob, jak ji udržovat v dobrém stavu. (Teoreticky jde o trik, který můžete použít v každé troubě, ale samostatná funkce by měla zajistit lepší výsledky.)

2. Pyrolýza

Pyrolytické čištění je založené na extrémně vysokých teplotách. Trouby mají povrch z odolného materiálu, který snese vnitřní teplotu, jež může dosáhnout klidně i 500 °C (mezi bezpečnostní opatření patří například zamčená dvířka). Po určité době, např. 90 minutách, je proces u konce, nečistoty jsou spálené. Vy jen setřete popel ze dna.

Před pyrolytickým čištěním je nutné odstranit veškeré příslušenství – drátěné závěsy, teleskopické nástavce, desky atd. Vzhledem k vysoké teplotě by mohlo dojít k jejich poškození.

3. Katalytické čištění

Stěny trub s podporou katalytického čištění tvoří vložky se speciálním povrchem, který je opravdu „samočisticí“. Nečistoty samy zoxidují a vypaří se, vy troubu jen zapnete na standardní teplotu (například na 200–250 °C na 60–90 minut) a pak jen vytřete dno hadříkem bez chemikálií. Nevýhodou je, že v případě levnějších trub se tyto vložky musí po pár letech vyměnit, nicméně ty v troubách kvalitnějších značek vydrží po celou dobu životnosti. Také si musíte dát pozor, jestli jsou vložky s povrchem na všech stranách, nebo například jen vzadu.

Vzhledem k tomu, že se kuchyňský sporák skládá z varné desky a trouby, tak pro něj platí stejná pravidla. Takže i naše tipy v tomto článku jsou univerzální, ať už se rozhodnete pro jakékoli řešení.

Na co ještě při výběru myslet?

Základ máte rozhodnutý, základní filtry vyhledávání navolené… Nabídka je ale pořád široká. Zužte ji tím, že si ujasníte svoje preference ohledně ovládání, bezpečnostních vychytávek a speciálních funkcí.

Zvažte, jaké ovládání vám vyhovuje

Nedá se jednoznačně říct, jaký druh ovládání je nejlepší – hodně záleží na vašich preferencích. Plynové desky a velké množství sporáků/vestavných trub zůstává u standardních otočných knoflíků/voličů, jež umožňují plynulou regulaci.

Alternativou jsou fyzická tlačítka nebo dotykové ovládání, které je plně digitální. Takže je i přesné, ale na druhou stranu většinou odstupňované (plyn si výkonově regulujte od nuly do sta procent, indukční deska má například 10 daných stupňů výkonu). U trouby/sporáku každopádně doporučujeme displej. Nemusí jít o extrémně chytrý spotřebič, ale aspoň minutku, odložený start nebo automatické vypnutí po určitém čase by nabízet mohl.

Ovládací panel s displejem na troubě Electrolux.

Bezpečnost na prvním místě

Vaření na domácích spotřebičích je dlouhodobě bezpečné, ale výrobci i tak přicházejí s novými vychytávkami, jež možná neznáte, pokud jste například nový sporák nepořizovali delší dobu.

Standardem je dnes dětská pojistka, která brání nejen zapnutí spotřebiče dětmi, ale také tomu, aby například během vaření změnily nastavení. Kromě této „aktivní“ ochrany existuje také pasivní, již ocení i dospělí – chladná dvířka. Pokud pečete při 250 °C, tak dvířka logicky nebudou jako led, ale vícevrstvé sklo velmi dobře izoluje a neměli byste si ublížit, když se skla dotknete. Podobně vás pak chrání indikátory zbytkového tepla na indukčních a sklokeramických deskách, které zhasnou až ve chvíli, kdy je daná varná zóna dostatečně vychladlá.

Při otevírání vestavné trouby si sice pořád musíte dát pozor na unikající páru při příliš rychlém otevření dvířek (což je chyba, kterou obvykle člověk udělá jednou a velmi dobře se z ní poučí), ale manipulace s pokrmem je následně jednodušší a bezpečnější, pokud vaše trouba nabízí teleskopické výsuvy.

Vybrané sporáky nabízí praktické teleskopické výsuvy.

Další a další bezpečnostní senzory se pak starají o eliminaci nehod. Deska pípá, pokud něco položíte nebo vylijete na dotykové ovládání a hrozilo by samovolné spuštění spotřebiče (nebo změna nastavení). Trouba také nezahálí a – jak jsme již říkali – důsledně zamkne dvířka, pokud spustíte 500 °C pyrolýzu…

Pořád platí a vždy bude platit, že při vaření musíte být opatrní, že spotřebiče (plynové i elektrické) by měl instalovat (a samozřejmě také opravovat) odborník, že byste je měli mít při používání pod dohledem… Ale také můžeme jednoznačně říct, že jsou úžasně bezpečné a ještě čím dál bezpečnější s každou novou generací modelů.

Plynové varné desky dnes nabízejí např. bezpečnostní ventily (na obrázku varná deska Miele).

Funkce, jež vám vylepší nebo usnadní život

Některé „extra“ funkce už jsme zmínili výše – například wok hořák, detekci velikosti hrnců nebo možnost pracovat na indukční zóně s oválným nádobím, časovače, čisticí systémy, bezpečnostní funkce…

I v případě, že hledáte standardní sporák / vestavnou troubu/ varnou desku v běžné ceně dejme tomu 5–30 tisíc korun, určitě vám doporučujeme, abyste si prohlédli nejdražší a nejlépe vybavené modely. Možná najdete funkci, které je pro vás zásadní, a která přitom rozhodně nemusí být výsadou nejdražších modelů; naopak vám pomůže zúžit výběr v rozsáhlé nabídce běžně vybavených spotřebičů.

Mezi takové funkce může patřit booster – častá výbava indukčních desek. Booster (každý výrobce mu může říkat jinak) umožňuje krátkodobé použití vysokého výkonu, například když na zónu položíte hrnec se studenou vodou a chcete ji velmi rychle přivést k varu. Jde o nedocenitelnou funkci, která vám při vaření ušetří dlouhé minuty.

Podobně užitečná je funkce Stop & Go (nebo podobně nazvaná), která sníží výkon tak, že si můžete odběhnout například za pošťákem, bez obav, že by se jídlo připálilo či přeteklo (nebo naopak že byste museli přerušovat vaření a pokrmy vychladly). Až se vrátíte, jedním kliknutím se vrátíte na předchozí nastavení.

U vestavné trouby je zásadní nabídka pečicích režimů. Kromě horního/spodního ohřevu je dnes základ horkovzdušný ohřev, ale výjimkou nebývá ani možnost grilování, rozmrazování nebo již zmíněného parního vaření či pečení.

Trouby také lákají na automatické režimy vaření, jež například fungují tak, že se trouba nahřeje na automaticky přednastavenou teplotu a pípne, vy do ní vložíte např. kuře o určité hmotnosti, trouba si sama nastaví časovač, po půlhodině pípne, abyste kuře otočili, a pak už sama pečení ukončí ve vhodnou dobu.

Asistované vaření v podání Electrolux.

S tím pak souvisí například udržování teplého jídla (Keep Warm). A pokud jste nároční, můžete u vybraných modelů nahřívat talíře (Plate Warming) nebo například kontrolovat propečení steaku pomocí teplotní sondy, … Nabídce funkcí se dnes opravdu meze nekladou.

Několik konkrétních příkladů na závěr

Myslíme a doufáme, že jsme výběr popsali přímočaře, ale na závěr si ještě představíme několik konkrétních scénářů: