Monitor představuje pomyslné okno do digitálního světa. Jeho nevhodná konfigurace v kombinaci se škodlivým modrým světlem, které vyzařuje, však může posloužit také jako nežádoucí vstupní brána k nepříjemné bolesti zad nebo tzv. syndromu počítačového vidění. Jak se těmto a dalším neduhům při používání monitoru vyhnout, si povíme v dnešním článku.
Sedavé zaměstnání, počítač i vy v plném pracovním nasazení a na sklonku dne záda připomínající paragraf a oči unavené jako by právě absolvovaly vizuální desetiboj. Poznáváte se? A přitom stačí dodržet několik jednoduchých pravidel a principů týkajících se polohy a konfigurace monitoru, které vás před těmito nevítanými následky mohou uchránit. Pojďme si je nyní přiblížit.
Ještě předtím, než se ponoříte do vlastního nastavení jednotlivých parametrů zobrazení monitoru, je třeba zvážit jeho základní umístění pro dosažení optimální ergonomie vaší pracovní či herní stanice.
Rozhodujícími kritérii jsou v daném směru:
Výška monitoru
Ideální výška je taková, kdy horní okraj monitoru kopíruje linii vašich očí nebo se nachází pouze nepatrně pod nimi. Tím se minimalizuje nutnost nadměrného ohýbání krku.
Vzdálenost od monitoru
Nenechte oči „hledat“. Sedíte-li příliš blízko nebo naopak daleko od monitoru, může to vést k rozmazání obrazu a potížím se zaostřením. Správná vzdálenost monitoru, která minimalizuje únavu očí a snižuje napětí v očních svalech, se nachází mezi 50 a 75 cm od vašich očí.
Natočení monitoru
Obecně platí, že nejlepší pozice pro situování monitoru je bokem k oknu, která vám, mimo jiné, zajistí dostatek denního světla. Pamatujte přitom, že k umělému osvětlení byste neměli sedět zády, abyste si na monitor nestínili. Pro odstranění případných odlesků a dovršení ideálních pozorovacích úhlů by zařízení mělo směřovat k obličeji při současném mírném naklonění obrazového panelu směrem k vašemu pohledu. Slovy čísel by obrazovka monitoru měla s podkladem svírat přibližný úhel 15 až 20 stupňů.
Oslňující jas, nevýrazný kontrast, mdlé barvy. Tři bohužel zcela běžné situace na pozadí tří klíčových parametrů pro nastavení kvalitního obrazu monitoru, které se dokážou očividně podepsat na vašem vizuálním zážitku i zrakové kondici.
Jas monitoru
Patrně nejdůležitější ze jmenovaných ukazatelů je hodnota jasu, která ovlivňuje intenzitu světla, kterou monitor vyzařuje. Příliš vysoký jas může způsobit namáhání očí a únavu, zatímco příliš nízký jas může vést k rozmazání obrazu a nesprávnému zaostření. Žádoucí je proto najít rovnováhu, která je pro vaše oči příjemná a která se co nejvíce přibližuje okolním světelným podmínkám, zejména prostoru za obrazovkou. Při práci večer je vhodné jas výrazně ztlumit a v okolí PC využít světelný zdroj s teplým bílým či žlutým světlem.
TIP: S přizpůsobením optimální hodnoty jasu vám pomohou také šikovné aplikace – např. f.lux se opírá o data na základě východu a západu slunce v momentální zeměpisné šířce a dle těchto milníků automaticky koriguje zdravý jas vašeho monitoru.
Kontrast monitoru
Kontrast určuje rozdíl mezi nejjasnějšími a nejtemnějšími oblastmi monitoru. Jeho správné nastavení se stará o to, aby obrázky i text na obrazovce byly jasně definované, snadno čitelné a nezpůsobovaly vizuální nepohodlí. A právě tímto pravidlem je třeba se řídit také při stanovení výsledné úrovně kontrastu.
TIP: Pokud se vám nedaří intuitivně nalézt vhodný kontrast monitoru, můžete se opřít o výše uvedenou výchozí pomůcku - obrázek, na kterém jsou vyobrazeny čtyři kruhy. Správně definovanou hodnotu kontrastu poznáte tehdy, když obrazovce bez problémů rozeznáte všechny čtyři obrazce.
Barvy monitoru
Kalibrace barev je důležitá nejen pro estetiku, ale také pro přesnost zobrazení. Správně nastavené barvy zajišťují, že obraz na monitoru odpovídá skutečným podmínkám barevného spektra a znovu zde platí, že příliš syté barvy mohou být rušivé a unavující, zatímco příliš mdlé barvy mohou způsobit, že obraz bude působit neživě a nezajímavě.
Samostatnou podkapitolou je v tomto případě zejména vyvážení bílé, která udává barevný tón monitoru a může vést k načervenalému či naopak namodralému nádechu zobrazovaného obsahu. Standardní výchozí hodnota vyvážení bílé představuje 6 500 kelvinů (K), nicméně můžeme ji snížit pro dosažení teplejších barev, případně zvýšit, požadujeme-li chladnější odstín.
A jak jednoduše docílit toho, aby byly barvy pro běžné užívání v pořádku?
Dostihla vás už někdy únava či bolest očí po delším času stráveném za počítačem? Pracujete na něm dlouho do noci a pak nemůžete usnout? Na vině může být modré světlo. Přestože by se tento krátkovlnný typ světla mohl pro člověka jevit jako přirozený, neboť tvoří třetinu světelného spektra kolem nás, studie prokázaly, že jeho nadměrná expozice z digitálních zařízení může způsobit únavu a suchost očí, bolest hlavy, a ve výsledku dokonce zvyšovat riziko vzniku očních vad a přidružených problémů.
A jak se škodlivému modrému světlu a jeho negativním důsledkům efektivně bránit? V první řadě se omezit jeho vystavení, a to jak v průběhu dne, při práci či zábavě u PC, tak zejména ve večerních hodinách, abychom zamezili negativnímu vlivu na náš spánek. V každodenní praxi to pak znamená dodržovat pauzy či přinejmenším aplikovat osvědčené pravidlo „dvacítek“, které velí k tomu každých 20 minut u monitoru prokládat (alespoň) 20 vteřinami, kdy svůj zrak koncentrujete jinam – na nějaký vzdálený objekt. Současně je třeba odpoutat se od PC a další elektroniky 2 až 3 hodiny před plánovaných odchodem na kutě.
Kvalitní fyzickou ochranu poskytují i speciální brýle proti modrému světlu, které dokáží toto světlo účinně filtrovat a snižovat tak zatížení a celkovou únavu vašeho zraku. Vzhledem k použitým materiálům i technologiím jsou vhodné i k celodennímu použití, přičemž vybrat si můžete jak mezi verzí s dioptriemi, tak bez dioptrií. Samostatnou subkategorii pak tvoří herní brýle, která mají zpravidla žlutá skla a dokáží zachytit přibližně 36 až 64 % modrého světla.
Chcete se dozvědět více o problematice modrého světla i samotných brýlích a jejich benefitech pro zdraví? Navštivte náš článek.
S dvojsečným modrým světlem, nevhodnou ergonomií a trendem nadužívání digitálních technologií se váže také soubor očních potíží zvaný jako syndrom počítačového vidění. Tento syndrom může zahrnovat řadu příznaků, včetně únavy a podráždění očí, rozmazaného vidění a bolesti hlavy. Klíčem k jeho prevenci je dodržování správných návyků. Kromě série opatření, které jsme si doposud představili (nastavení monitoru, ochrana před modrým světlem ad.), je možné přistoupit ještě k dalším opatřením. Které to jsou?
Během nezbytných přestávek, kdy svůj zrak „zaměstnáte“ podněty zvenčí, si od nepříjemných pocitů provázejících váš zrak můžete pomoci také relaxačními cviky.
Vyzkoušet můžete kupříkladu následující jednoduché tréninky očních svalů:
Výše uvedený trénink můžete doprovodit následujícími technikami pro uvolnění očí:
Komu není rady, tomu pomůže už jedině digitální detox. Nadsázka s příchutí pravdivého jádra. Co takhle se na chvíli osvobodit z labyrintu virtuálního světa a obnovit rovnováhu nejen pro váš zrak, nýbrž pro celkové tělesné i duševní zdraví?
Ano, začátek může být obtížný, zejména pokud jsme zvyklí (či pracovně nuceni) trávit mnoho času „online“, ovšem s trochou disciplíny a plánování to může být velmi přínosné a osvěžující. Digitální detox je skvělou příležitostí k relaxaci a odpočinku. Využijte tento čas k tomu, abyste se uvolnili a načerpali novou energii. Oči i záda vám poděkují.
Související články: