Vybíráte nový notebook? Jako úložiště zvolte SSD

SSD vám zajistí násobně rychlejší chod celého laptopu. Na obrázku luxusní model QVO 860 od Samsungu.
 

Dnes vám nebudeme představovat konkrétní modely notebooků ani výrobce disků. Cíl našeho článku je jednoduchý: Zaměříme se na jednu součástku – úložiště SSD – a pokusíme se dokázat a vysvětlit, proč notebooky s SSD v prodejích pomalu předstihují modely s pevným diskem a proč byste jim i vy měli dávat přednost při výběru.

Pokud se v technologiích příliš neorientujete, bude to možná vypadat nelogicky. Proč by byl lepší notebook, který má 256GB úložiště SSD, oproti notebooku, který třeba stojí stejně a nabízí čtyřikrát víc místa na 1000GB HDD?

Odpověď vyžaduje trochu vysvětlování, ale není nijak závratně komplikovaná. Ukážeme si, v čem se oba typy úložišť liší a proč je konkrétně u laptopů SSD správná volba.

HDD patří spíše do počítače jako druhý disk

Klasické pevné disky (Hard Disk Drive, HDD) rozhodně nejsou samy o sobě špatné, mají v IT světě důležité místo. Stručně řečeno je jejich hlavní výhodou, že mohou levně nabídnout obří kapacitu. Pokud si skládáte nebo kupujete stolní počítač, nejspíš nějaký harddisk koupíte a dobře děláte. Pokud byste kupovali luxusní a drahý notebook, který má SSD i HDD, tedy dvě plnohodnotná úložiště, také to rozhodně není chyba; naopak.

Nevýhodou pevných disků ale je, že jsou mechanické, takže „už z principu“ pomalejší, hlučnější a náchylnější na poškození. Proto je nemůžeme doporučit jako jediné úložiště v laptopu.

Jak mechanický pevný disk funguje? Uvnitř kovového kvádru o velikosti 3,5" nebo 2,5" – a právě ty menší zpravidla najdete v laptopech – se nacházejí kruhové plotny, na které se ukládají data. Plotny se velmi rychle otáčejí (zpravidla 7 200 ot./min, v noteboocích častěji 5 400 ot./min) a kmitá po nich čtecí/zápisová hlava. Rozdíly mezi SSD a HDD, ale ne se zaměřením na notebooky, jsme už v jednom článku popisovali, a plotny a hlavy jsme tam připodobňovali ke gramofonu (i když jen vizuálně, fungování je úplně jiné).

Prvním problémem je tedy „fyzika“, přírodní zákony. Moderní technologie jsou úžasně pokročilé, ale nejsme schopni reálně vytvořit fungující a použitelný harddisk, kde by se plotny otáčely rychlostí milion otáček za minutu a čtecí hlavy po nich kmitaly rychlostí světla.

SSD tento problém nemají.

Druhou příčinou zpomalení je tzv. fragmentace. Data se na disku neustále nepřesouvají, nýbrž zůstávají na svém místě a nová se ukládají tam, kde je zrovna místo – tedy často napřeskáčku. Představte si klidně opět gramofonovou desku, na které je nahraná 3minutová písnička, pak 4minutová písnička a pak další 3minutová písnička. Následuje volné místo. Teď si představte, že tu prostřední písničku smažete, což u desky nejde, ale na pevném disku ano – například přesunete nějaký soubor do koše a vysypete jej. Když přidáte 5minutovou písničku, tak se první čtyři minuty uloží na uvolněné místo po smazané písničce a zbylá minuta se uloží na konec, kde bylo volno. „Gramofonová jehla“, tedy u disku čtecí hlava, pak při čtení přeskakuje sem tam. Čím déle disk používáte, tím je zpravidla fragmentace („rozkouskování“ souborů) větší, hlava se více nadře a celý proces zápisu a čtení je pomalejší.

SSD tento problém nemají.

Pevné disky bychom nikdy nevolili jako systémové, ale externí varianty naopak můžeme doporučit.
 

Zbylé nevýhody jsou asi jasné. Mechanický pohyb nemůže být dokonale tichý, takže otáčející se plotny více či méně nahlas hučí, hlavice cvakají. Navíc se křehké součástky snadno můžou poškodit nejen chladem, vlhkostí apod., ale také nárazem – stačí menší pád a disk je na odpis.

S SSD samozřejmě také nemůžete hrát kopanou, ale tento problém nemají a jsou mnohem odolnější.

Výhody pevných disků jsou nicméně také značné – levná obrovská kapacita. Pokud například ukládáte videa, fotografie nebo filmy, případně hrajete videohry, tak jimi hravě zaplníte i několik terabajtů prostoru… A s pevným diskem v PC vám to může být jedno, protože za mnohaterabajtový disk (např. 4 TB) zaplatíte jen několik málo tisíc korun (například méně než 3 tisíce za zmíněnou luxusní kapacitu 4 TB). V počítačové skříni se disku nic nestane, hluk se dá vyřešit a přenosové rychlosti na načítání například herních souborů nebo filmů bohatě stačí.

Na co ale přenosové rychlosti nestačí, to je komfortně svižná práce systému (který naopak nevyžaduje velký úložný prostor). Tady hraje prim SSD.

SSD: Násobně vyšší rychlost i větší praktičnost

Všechny problémy, které se u harddisků odvíjely od pohyblivé konstrukce, můžete hodit za hlavu. SSD ukládají data na paměť typu flash, kterou znáte například z paměťových karet nebo flashdisků (nejmenují se tak náhodou). Díky tomu, že pracují elektronicky, ne mechanicky, jsou SSD násobně rychlejší.

Kde je přenosová rychlost třeba 120 MB/s, tam se s SSD dostanete třeba na čtyřnásobek nebo pětinásobek.

Ukázka přímo z praxe – test přenosových rychlostí HDD (vlevo) a SSD (vpravo) v programu CrystalDiskMark.

Hluk? Nula. Doslova.

Odolnost? Výrazně větší.

Fragmentace? Žádný problém.

Spotřeba? Mnohem úspornější provoz (takže u notebooku vyšší výdrž na baterii).

Aby to nebylo tak ideální, mají i SSD jednu nevýhodu, a to vyšší cenu za GB. Lidsky řečeno jsou dražší – za stejnou kapacitu zaplatíte víc peněz a maximální dostupné kapacity jsou menší než u pevných disků (nebo jsou takové disky opravdu velmi, velmi, velmi drahé).

Můžeme vás ale rovnou uklidnit. V noteboocích většinou najdete 256GB (nebo 128GB nebo 512GB) SSD, které na práci bohatě stačí a jehož cena není nijak nemravná, takže i výsledná cena celého laptopu často zůstává srovnatelná s těmi, které jsou osazené pevným diskem. Dostanete sice třeba poloviční nebo čtvrtinovou kapacitu, ale s ohledem na všechny zmíněné výhody to stojí za to.

Mimochodem, i SSD mají externí varianty. Nabízí je většina výrobců.

V laptopu tedy výhradně SSD?

Vlastně neříkáme, že „výhradně“. Už na začátku článku jsme psali, že kdybyste kupovali například drahý herní laptop, ve kterém je i samostatné plnohodnotné SSD i samostatný pevný disk, je to ideální. Problém je, že herní „mašiny“ jsou zpravidla mohutné, často jen stěží přenosné přístroje. Do standardního laptopu, například tenkého ultrabooku, se často vejde jen jeden disk.

Musíte tedy volit mezi vysokou kapacitou (HDD) a vysokou rychlostí (SSD), a tady už jasně radíme: volte rychlost. Nejde totiž o nějaké teoretické, neznatelné rozdíly. Vždy samozřejmě záleží na konkrétní konfiguraci, systému, zaplněnosti a tak dále a tak dále, ale jednoznačně tvrdíme, že rozdíl mezi SSD a HDD poznáte.

Dá se dokonce říct, že u většiny „lepších“ laptopů by bylo HDD jedinou, a tedy nejviditelnější brzdou. Procesory mají dnes vysoký výkon, standardních 8 GB RAM stačí i na náročnější práci, grafický výkon potřebujete (zjednodušeně řečeno) jen při hrách… Notebooky jsou na kancelářskou práci výkonné až až. Pevný disk ale naprosto reálně zdržuje, „protože ta prokletá fyzika“.

SSD se prodávají v různých formách, nejen „v krabičce“ jako na úvodním obrázku. Tato od Kingstonu jsou výhradně interní.
 

Laptop, který má místo pevného disku SSD, se nespustí za třeba dvě minuty, ale za několik jednotek sekund. Microsoft Office Word se otevře ne za půl minuty, ale okamžitě. Odezva systému, práce v prohlížeči, doba ukládání souborů, doba otevírání souborů… Všechno je několikanásobně rychlejší, a věřte nám, že práce na takovém počítači je opravdu znatelně komfortnější, i když si třeba říkáte, že na nějaké vteřině nesejde. Na jedné možná ne, ale když z každé minuty ztratíte nějaké procento, tak už se to přes den nasčítá… Nehledě na to, že si komfortní a efektivní práci na počítači zasloužíte, stejně jako si zasloužíte dobře ochucenou bagetu místo suchého rohlíku, který jinak samozřejmě také „stačí“.

Platí mimochodem také, že výměna HDD za SSD dokáže divy na noteboocích, které už mají nejlepší roky za sebou. Samozřejmě že SSD není všehoschopné, takže pokud máte prastarý procesor, 2 GB RAM a Windows 98, zázraky nečekejte. Pokud ale vyměníte disk u „jakžtakž“ fungujícího staršího laptopu z doby, kdy SSD nebyla tak dostupná varianta jako dnes, budete žasnout, kolik síly se v něm ještě ukrývá. Nadmíru dobře pak ještě poslouží třeba dětem nebo prarodičům.

Existují například také speciální modely pro hráče s vysokými kapacitami, pokročilým chlazením a unikátními funkcemi.

Nebude vám chybět místo?

Notebooky jsou určené hlavně k práci na cestách nebo třeba ve škole; neslouží primárně jako úložiště, což je vidět i na tom, že stejně většinou nenabízejí víc než ten 1 TB úložného prostoru. I tak vás ale můžeme uklidnit. Když jedete na dovolenou a chcete s sebou nějaké soubory přenášet, vězte, že i na standardní 256GB SSD vejde operační systém, několik videoher, filmy, fotky a myriáda dalších souborů. Jen tam holt nevměstnáte celou filmotéku.

Navíc je čím dál populárnější cloud a online streamovací služby. Filmy si pustíte přes internet z Netflixu, k vlastním souborům můžete přistupovat na dálku například přes datové úložiště (NAS) nebo využít online úložiště, jako jsou Disk Google, Microsoft OneDrive, DropBox a mnohé další.

A pokud chcete přenášet celou herní knihovnu nebo filmotéku, případně pokud je laptop váš jediný počítač, doma ho používáte „jako stolní“ a nějaké větší úložiště potřebujete, představuje elegantní řešení externí pevný disk. Může vám doma ležet na stole, můžete ho denně nebo jednou měsíčně nosit s sebou v tašce… Téměř nic neváží, je cenově dostupný, kapacitu nabídne špičkovou, a jak jsme říkali, nižší přenosové rychlosti u velkých dat (na rozdíl od systému) nevadí.
 

(Parametry včetně úložiště SSD
můžete filtrovat vlevo)