Máte doma mikrovlnku? Pravděpodobně ano. Mikrovlnná trouba si od devadesátých let minulého století našla cestu do našich domácností a dnes už si bez ní neumíme život představit. O mikrovlnkách kolují nejrůznější nepodložené fámy a pověry a jistě existuje mnoho věcí, které vás v této souvislosti překvapí.
Co jste možná o mikrovlnkách nevěděli
• Jak starý je vynález mikrovlnky? Už 8. října 1945 byl Americe udělen patent na vynález mikrovlnného ohřevu potravin. První mikrovlnné trouby se na maloobchodním trhu objevily v padesátých letech minulého století.
• Proč někdy mikrovlnka jiskří? Od vodivých materiálů se mikrovlny odráží, přičemž dochází k jiskření. Vzniká tak nebezpečí zničení přístroje, nebo i požáru. Pamatujte, že do mikrovlnek se nesmí vkládat nejen žádné vodivé kovové předměty, fólie (alobal), nádobí s kovovými součástmi, ale ani například hrnečky a talíře se zlaceným dekorem.
• Proč je v návodech k mikrovlnce uvedeno, že přístroj není určen pro sušení živých zvířat? Je to díky soudnímu případu z 80. let, kdy jistá dáma chtěla usušit svého chlupatého miláčka po procházce v dešti v mikrovlnné troubě. Ten to bohužel nepřežil. Dáma zažalovala výrobce, který ve svém návodu na použití mikrovlnky neuvedl výslovně, že mikrovlnka není určena pro sušení živých zvířat. A jelikož soud vyhrála, ostatní výrobci se tímto chrání před takovými chytráky.
• Je jídlo z mikrovlnky nebezpečné? V žádném případě. Navzdory tvrzením skeptiků nebylo vědecky prokázáno, že by mikrovlny byly jakkoliv nebezpečné. Mikrovlnná trouba vysílá neionizující elektromagnetické záření, které má tak malou energii, že nedokáže změnit molekuly. Dokáže jídlo jen zahřát. Nic víc.
• Ruší mikrovlnky signál internetu? V některých případech ano. Až dvě třetiny všech problémů s Wi-Fi signálem v domácnostech jsou důsledkem vzájemného rušení Wi-Fi signálu na podobné frekvenci s mikrovlnnou troubou? Rada zní: zkuste experimentovat s kanály Wi-Fi nebo s umístěním routeru.
• Zůstává záření v mikrovlnce? Je pobyt v její blízkosti bezpečný? Rozhodně ano. Záření mikrovln má sílu maximálně 5 miliwattů na čtvereční centimetr a je měřitelné nejvýše dva centimetry od mikrovlnné trouby. A to ještě pouze v případě, že se radiaci podaří dostat se za kovové dveře opatřené izolační síťovinou, která mikrovlny zastaví. Není důvod k obavám.
• Jsou mikrovlnky vhodné jen k rozmrazování a ohřívání potravin? Už dávno ne. U moderních mikrovlnek můžete využít kromě mikrovlnného ohřevu například gril, vaření v páře, nebo horkovzdušné pečení. Některé přístroje nabízejí až desítky programů, s nimiž dosáhnete ideálních postupů při přípravě různých jídel. V mnoha směrech tak umí nahradit klasické trouby.
Kdo a jak vynalezl mikrovlnku?
Ve čtyřicátých letech minulého století si jistý Percy Spencer, zaměstnanec firmy Rayetheon Corporation, pracující na vývoji nových radarových technologiích všiml, že se mu při práci s radarem vysílajícím záření v mikrovlnné oblasti, v kapse rozpustila čokoláda. Zjistil, že čokoládu rozehřály právě mikrovlny. A jelikož to byl správný výzkumník, začal s dalšími pokusy při ohřívání různých potravin.
Na rozdíl od vejce, které mu vybuchlo po několika vteřinách, docílil skvělých výsledků například u popcornu. Díky tomu pochopil, že je blízko zajímavému objevu. Na rozdíl od obyčejné trouby, která ohřívá celý vnitřní prostor, mikrovlnky zahřívají pouze vloženou potravinu.
Nedlouho poté – 8. října 1945 si Spencer nechal tento vynález patentovat.
A už po necelých dvou letech firma Raytheon nabídla první komerčně využitelnou mikrovlnnou troubu. Původní mikrovlnky ale vypadaly poněkud jinak, než jsme zvyklí dnes. Ta první byla téměř 1,8 metru vysoká, vážila 350 kilogramů a její cena byla stanovena na tehdy neuvěřitelných 5 tisíc dolarů. Dostala jméno Radar Range (viz obr.).
Modely, ve velikosti pračky, určené pro širší veřejnost se dostaly v USA na trh až v polovině padesátých let. Masového úspěchu ale dosáhly teprve v 60. letech, kdy se přijatelnými staly nejen ceny, ale i rozměry. Mikrovlnky v takové podobě, jak je známe dnes, se objevily díky japonským výrobcům až o další desetiletí později.