Rychlé nabíjení: Nabijte svůj smartphone za pár minut

Rychlé nabíjení je v módě.  I výrobci, kteří normálně nechtějí zákazníky zmást horou čísel, v reklamách vyzdvihují „45W superrychlé nabíjení“ a ohánějí se podporou „Quick Charge 4+“ nebo „Power Delivery“. 

V dnešním článku se proto podíváme právě na rychlonabíjení. Vysvětlíme si, na jaké standardy můžete narazit a stručně také rozdíly mezi nimi. Poradíme vám, jaké příslušenství budete potřebovat. A samozřejmě si taky řekneme, proč je vlastně podpora rychlého nabíjení žádoucí (což je) a proč byste ji měli zohlednit při výběru svého nového smartphonu.

Rychlé nabíjení: Ušetříte hodiny

Hlavní princip je jednoduchý: Pokud zkombinujete správný telefon, nabíječku a kabel, tak je celý proces nabíjení výrazně rychlejší, a to samozřejmě aniž byste se museli bát poškození telefonu, požáru apod.

Každá správná nabíječka je chráněná před řadou hrozeb, jako je přepětí, přehřátí apod., takže se vysokého výkonu nemusíte obávat o nic víc než běžné nabíječky. Stejně tak by si měl telefon sám zvládnout vzít tolik výkonu, kolik potřebuje, v závislosti na vlastních možnostech a rozpoznané nabíječce a kabelu.

Jaké standardy známe?

V současnosti jednoznačně vede Quick Charge („QC“) od Qualcommu, který je běžný u obrovského množství mobilních telefonů různých značek. Aktuálně je nejnovější verze Quick Charge 4+ z roku 2017, ale i původní Quick Charge 1.0 z roku 2013 je rychlejší než „obyčejná nabíječka“.

Zdroj: Qualcomm
 

Znát byste měli také označení Power Delivery („USB-PD“), což je specifikace USB, která umožňuje nabíjení s vyšším výkonem u kompatibilních zařízení. Jde přitom o opravdu působivé hodnoty, konkrétně může být výstup klidně až 60 nebo 100 Wattů, takže takto můžete napájet nejen smartphone, ale i výkonný herní laptop.

Vaše zařízení může podporovat jen jednu z těchto technologií, nebo obě (Quick Charge je kompatibilní s PD od verze 3.0).

Měli byste také vědět, že někteří výrobci občas používají i vlastní řešení; ať už postavená třeba na Quick Charge (Samsung Adaptive Fast Charging, Motorola TurboPower…), nebo úplně odlišná (Huawei a jeho SuperCharge, Pump Express pro procesory MediaTek apod.).

 

Revoluční GaN nabíječky

Poslední dobou se na trhu začaly stále více prosazovat GaN nabíječky. Název je odvozen od chemické sloučeniny nitrid gallitý, kterou tyto nabíječky využívají. A v čem jsou revoluční? Díky této nové technologii jsou GaN nabíječky extrémně výkonné a zároveň menší, než tradiční nabíječky. Účinnost nabíjení dosahuje až 95 %, což je cca o 8 % více, než u klasických nabíječek. Zároveň tyto nabíječky dokážou lépe zvládat vysoké napětí a příliš se nepřehřívají. A mezi výhody můžeme rozhodně zařadit i fakt, že dokáží současně nabíjet více zařízení, včetně těch s rozdílnými konektory. Tyto nabíječky budoucnosti jsou již k dostání i na DATARTu.

Parametry: Sledujte hlavně watty

K rychlonabíjení se váže celá řada technických údajů, které si probereme jen velmi stručně – zaměříme se spíše na reálná čísla ze života. Vynecháme rozbory využívaných napětí (anglicky voltage, uváděno ve voltech [V]). U proudu (current, uváděný v ampérech [A]) se zase spokojíme s tím, že rychlonabíječky dnes zpravidla podporují hodnoty vyšší než 2,4 A.

Nejdůležitější je pro koncového zákazníka výkon (power), který se uvádí ve Wattech. Zjednodušeně platí, že čím více wattů, tím rychlejší může být nabíjení, což si můžeme ukázat na příkladu různých verzí Quick Charge.

Je pravda, že pokud si můžete vybírat mezi 15W a 45W nabíječkou, je ta s více watty rychlejí, a tedy i lepší. Neplatí ale bohužel, že dvakrát nebo třikrát víc wattů znamená přesně dvakrát nebo třikrát rychlejší nabití. Stejně tak byste měli vědět, že se baterie nenabíjejí rovnoměrně. Například se můžete za 30 minut dostat na 50 % kapacity, jenže za hodinu nejste na stovce, ale „jen“ na 80 %. 

Verze	Rok uvedení	Maximální výkon
Quick Charge 1.0	2013	10 W
Quick Charge 2.0	2014	18 W
Quick Charge 3.0	2016	36 W
Quick Charge 4.0 a 4+	2017	100 W (Power Delivery)
Quick Charge 5	2020	přes 100 W

Kolik času tedy ušetříte?

Hodně. Přesně se to zobecnit nedá, protože každé zařízení má jinou kapacitu baterie, konektor… Podívejme se alespoň na nějaké konkrétnější příklady a čísla.

Už starší Quick Charge 2.0 je až o 75 % rychlejší než běžná, 5W nabíječka. Zařízení, které je kompatibilní s Power Delivery a Quick Charge 4.0 nebo 4+, se pak může podle oficiálních výpočtů dostat na 50 % za neuvěřitelných 15 minut. Podle stejných metrik můžete získat „5 hodin provozu po 5 minutách nabíjení“. Jen berte v potaz, že jde o výpočet pro akumulátor s kapacitou 2 750 mAh a velký moderní smartphone může mít klidně dvojnásobnou.

Zdroj: Qualcomm
 

A jaká je praxe? Například iPhone 15 se při použití správné nabíječky a Lightning/USB-C kabelu s podporou PD dostane na 50 % kapacity za 30 minut, tablet iPad Pro pak za hodinu. 

Pointa každopádně je, že s pomalou konvenční nabíječkou by nabíjení trvalo několik hodin. S rychlonabíjením naskakují desítky procent v řádu minut, a i když se pak proces před úplným dobitím zpomalí, můžete získat prvních 50 % kapacity třeba do půl hodiny - než se ráno nasnídáte a oblékněte. A to vám může opravdu vystačit na celý den.

Můžete přemýšlet a počítat, jestli si dopoledne na mobilu můžete pustit díl seriálu a zahrát hru, aby vám vydržel do večera… nebo se vůbec neomezovat, a v případě potřeby mu dodat novou energii během pár minut.

Kompatibilita aneb Co potřebujete?

Jak jsme už zmínili výše, u různých výrobců (i různých modelů stejného výrobce) se podpora rychlého nabíjení liší. Obecně můžete očekávat například to, že telefony různých značek s procesorem Qualcomm Snapdragon budou podporovat nějakou verzi rychlého nabíjení Qualcomm Quick Charge.

Jde například o smartphony Xiaomi, Sony Xperia, LG, HTC nebo Samsung. Můžeme zjednodušeně říct, že nové telefony už většinou „nějaké“ rychlé nabíjení podporují, ale přesto je důležité, abyste kompatibilitu u svého konkrétního modelu ověřili.

Udělat to můžete relativně snadno. Podporu rychlého nabíjení se snažíme uvádět i my v technických parametrech u námi prodávaných telefonů. Také byste tuto informaci měli najít na oficiální produktové stránce smartphonu/tabletu na webu jeho výrobce a průběžně aktualizované seznamy kompatibilních modelů udržují i firmy, jež stojí za daným standardem rychlonabíjení.

A samozřejmě vám případně rádi poradíme, online i na prodejně. I kdyby si náš prodejce nebyl jistý u konkrétního modelu ze stovek prodávaných, promptně pro vás informace o rychlonabíjení zjistíme a případně i poradíme s výběrem příslušenství, které budete potřebovat.

Záleží nejen na nabíječce, ale i na kabelu

Máte smartphone s podporou například Qualcomm Quick Charge 4+? V první řadě vás ujišťujeme, že jej můžete nabíjet „čímkoli“ (tedy čímkoli, co je funkční, certifikovaná, bezpečná nabíječka) – přinejhorším bude celý proces pomalý.

Pokud chcete rychlonabíjení využít naplno, potřebujete nabíječku, která daný standard podporuje. Někdy, u dražších modelů, je rychlonabíječka přímo součástí balení. Jindy ke smartphonu dostanete jen mírně nadstandardní nebo obyčejnou, takže si rychlou nabíječku musíte koupit zvlášť. Nezapomínejte ani na to, že k nabíječce musíte mít také dostatečně kvalitní, kompatibilní kabel.

Proč vůbec chtít rychlonabíjení?

Zní to jako triviální otázka, ale odpovědí je více. Zaprvé jde samozřejmě opravdu o prostou a jednoduchou praktičnost a úsporu času. Nabíjíte každou noc, když spíte, takže je vám jedno, jestli se „z nuly na sto“ dostanete za dvě hodiny, nebo čtyři? To je legitimní, ale co když zapomenete dát na noc mobil do nabíječky nebo večer nejde proud? S rychlonabíjením máte za pár minut dost energie na celý den.

Představte si fastfood, kde si sednete k sendviči, a než ho za deset minut spořádáte, máte telefon nabitý z nabíječky zabudované ve stolku na dalších x hodin provozu. Cestujete příměstským vlakem do práce nebo domů? Za cestu jste na 100 procentech…

Moderní USB s podporou Power Delivery může být dost výkonné na napájení laptopu.

Celodenní výdrž je často utopie

Kromě výše uvedených, zřejmých a logických důvodů je tu ale ještě jeden – rychlonabíjení je kompenzace „rychlovybíjení“, kterým současné telefony trpí.

Nejde o to, že by byli výrobci neschopní; limituje je například fyzika. Mobilům se zvětšuje displej a počet fotoaparátů, dovnitř se musí vejít čím dál víc čím dál pokročilejších součástek, ale tělo zařízení moc neroste (spíš naopak).

Kam tedy vměstnat obří baterku s obří kapacitou? Navíc se inženýři oprávněné bojí. Vymyslet správné a funkční umístění správně velké baterie je pořádná věda.

Rychlé nabíjení se netýká jen klasických nabíječek do zásuvky – Quick Charge běžně podporují i nabíječky do automobilové 12V zásuvky „zapalovače“.

Vybíjení přitom nejde zastavit. Displeje telefonů mají jemnější rozlišení než měly ještě před pár lety největší televizory. Svítí na nás klidně i několik hodin denně, a to pořádně vysokým jasem. Pořád jsou na síti, často na mobilní i Wi-Fi zároveň, nemluvě o GPS, Bluetooth…

A teď si představte, že na mobilu ještě spustíte nějakou náročnou 3D hru, která ho bude vytěžovat nejen z hlediska zobrazování a jasu a signálu, ale také výkonově. V tom případě je výdrž byť jen jeden celý den spíš zázrak než něco, co můžeme reálně očekávat.

Pokud vám ale při obědové pauze bude stačit půlhodina na kompletní nabití, přestává být rychlé vybíjení problém a svůj smartphone můžete používat opravdu naplno. Řešení je to přinejmenším do doby, než někdo vymyslí nový, lepší druh baterií.