Ať už máte stolní počítač nebo laptop, tvrdíme zcela jednoznačně, že využijete SSD - solid-state drive.
Když vybíráte počítač či notebook, případně když si sestavujete svůj vlastní, musíte koupit také pevný disk. Proč vůbec uvažovat o SSD, když má oproti „harddisku“ (HDD) zpravidla menší kapacitu, ale zároveň větší cenu? Rozdíl v rychlosti je tak velký, že se „menší a dražší“ disk jednoznačně vyplatí.
Žádné pohyblivé součásti
Klasické pevné disky obsahují navzdory svému názvu spoustu mechanických částí. Najdete v nich zpravidla několik ploten podobných cédéčku, jež se otáčejí více než tisíckrát za minutu, a zápisové hlavy s ramenem, které připomínají gramofon. Výhodou harddisků je obrovská kapacita až 8 TB v jednom disku. Jenže mechanický pohyb má zásadní omezení: rychlost. Zápisové hlavy musí rychle skákat po otáčejících se plotnách a čím je disk plnější a déle používaný, tím jsou na něm data rozházenější a celý proces se zpomaluje.
SSD – z anglického solid-state drive – jsou disky postavené na úplně odlišné technologii. Neobsahují žádné pohyblivé součásti, data se ukládají elektronicky na takzvanou flash paměť, podle které se ostatně jmenují i USB flashdisky. Ani v těch se nic nehýbe. Flash paměť nepotřebuje žádné hlavy a žádná ramena, nic v ní nerotuje a žádný mechanický pohyb vás nezdržuje – SSD jsou proto řádově rychlejší, úspornější, tišší a odolnější proti mechanickému poškození například nárazem.
SSD
|
HDD (pevný disk)
|
+ výrazně rychlejší
|
- mnohem pomalejší
|
+ tichý a bez vibrací
|
- zpravidla hučí nebo cvaká
|
+ odolnější
|
- vyžaduje šetrnější zacházení
|
+ úspornější
|
- 2–3× vyšší spotřeba baterie/proudu
|
- zpravidla menší kapacita
|
+ kapacita až 8 TB na jeden disk
|
- dražší než pevné disky
|
+ levná velká kapacita
|
Rozdíl opravdu poznáte
Nemluvíme o zanedbatelných procentech, která změříte sofistikovaným přístrojem a ani je nepostřehnete. Zvýšení rychlosti je citelné, až desetinásobné.
Při přenosu dat, čtení i zápisu, záleží hodně na tom, jestli kopírujete spoustu malých souborů, jeden velký, nebo směs obojího. Přesto se dá říct, že průměrný pevný disk (s moderním rozhraním SATA III) pracuje s daty rychlostí 50–120 MB/s.
Harddisky obsahují pohyblivé součásti
A SSD? Obvykle nad 200 MB/s, běžně i 550 MB/s. Některé systémy, které využívají speciálně zapojené SSD, mohou dosahovat rychlostí až kolem 2 000 MB/s. Vy počítejte spíše s těmi 500 MB/s, i tak jde ale o desetinásobnou rychlost oproti pevnému disku.
To znamená, že operační systém nastartuje nikoli za minutu, ale za několik vteřin, a superrychle se načte i internetový prohlížeč, editor obrázků, složka plná souborů, počítačová hra se spoustou textur, Word a Excel… Celý systém i nainstalovaný software bude citelně a viditelně svižnější.
Starý laptop díky SSD ožije
Podobného efektu můžete dosáhnout i v notebooku. Svižnost laptopů se odvíjí nejen od disku, ale také od procesoru, operační paměti, grafické karty… Přesto je velmi pravděpodobné, že nejvíc vás při práci brzdí notebookový pevný disk, obvykle s 5 400 otáčkami za minutu.
SSD má stejnou velikost 2,5", takže výměna je snadná (obzvlášť u starého laptopu, kde se nemusíte bát ztráty záruky při odmontování krytu). Rozdíl potom bývá ještě markantnější než u stolního počítače, a starý laptop může díky SSD sloužit i několik dalších let.
Doporučujeme kombinovat
Protože SSD udělá s laptopem i desktopem zázraky, jednoznačně ho doporučujeme. Přesto platí, že oproti pevnému disku mívá menší kapacitu, takže se na něj logicky vejde méně dat.
Mnoho zkušených uživatelů proto oba typy disků kombinuje. Na rychlé SSD nainstalujete operační systém a základní software (například internetový prohlížeč a kancelářské aplikace). Na harddisk si ukládáte velká data, jako jsou filmy, nebo na něj instalujete „velký“ software.
S výjimkou notebooků, kam se obvykle vejde jen jeden disk (a kam tedy doporučujeme nainstalovat buď SSD, nebo hybridní disk, který kombinuje malou flash paměť a klasický pevný disk) je to optimální řešení.