Elektrické vozítko vaši ratolest zaručeně potěší, ať už hledáte dárek k Vánocům, narozeninám, za vysvědčení, nebo „jen tak“. Představíme vám různé druhy elektrických vozidel pro děti i jejich nejdůležitější parametry.
Pokud už máte děti, jste s nejvyšší pravděpodobností generace, která ještě měla autíčka šlapací (šokující!) a na koloběžkách se odrážela ručně nohou od země (pravěk!). Naše děti jsou už tvorové elektroničtí, což s sebou přináší určité výhody. Například můžete i velmi malé dítě nadchnout jízdou v elektrickém autíčku, které by ještě neušláplo, a teenagera můžete poslat na elektrické koloběžce do školy nebo na mimoškolní aktivitu.
Samozřejmě že to našim dětem elektrickým pohonem trochu usnadňujeme, ale na druhou stranu je díky podobným vozítkům můžete dostat na vzduch, místo aby se hrbily v MHD či doma.
V dnešním článku si proto představíme různé druhy elektrických vozítek pro děti a hlavní parametry, na které byste se měli zaměřit. Máme něco pro rodiče tříletých dětí i těch velkých, které jsou už zodpovědné a zvládnou jízdu v „opravdovém“ vozidlu.
Tato kategorie je zajímavá, protože jsou v ní dva diametrálně odlišné druhy produktů. Zaprvé můžete koupit vozítko – hračku se stejnými vlastnostmi jako u autíček, jen s designem motorky.
Děti můžete potěšit jak motorkou ve stylu italského skútru Vespa, tak silničním strojem Honda, BMW apod.
Ale pozor, existují také „opravdové“ dětské motorky. Ne že by desetileté dítě mohlo jet na dálnici a uhánět tam dvoustovkou, ale některé dětské motorky mohou jezdit rychlostí až 30 km/h, mají nosnost 65 kg, dojezd v desítkách km…
Říkat takovému vozidlu „vozítko“ (natož „hračka“) je skoro hřích. Pokud máte starší dítě, které je dost rozumné na jízdu na takovém stroji, bude nadšené.
Na elektrické koloběžce může dítě vyrazit ven s kamarády, ale také třeba do školy. Ještě nepotřebuje řidičák a neplatí povinné ručení, ale vězte, že (stejně jako u toho bicyklu) pořizujete „dopravní prostředek“.
Obvykle dětské elektrické koloběžky nabízejí slušný dojezd kolem 20 km. Mohou jezdit nezanedbatelnou rychlostí cca 20 km/h. Bývají skládací a přenosné – váží obvykle kolem 10 kg, což není málo, ale i dítě si s tím poradí. Jejich nosnost může odpovídat i dospělému člověku (např. 80 kg). Bývají odolné proti dešti, dokážou zdolat i relativně prudké kopce. A mimochodem mohou i tak stát jen nízké jednotky tisíc korun. (Samozřejmě existují elektrokoloběžky za desetitisíce a vyšší cenu si obhájí; chceme jen říct, že modely pro děti jsou relativně dostupné, a přesto hezky vybavené.)
Dojezd může, ale také nemusí byt zásadní parametr. Například u koloběžky, na které by mělo dítě jezdit do školy či na výlety, jde o zásadní údaj. Dojede do cíle a zpět? Budete nabíjet každý den?
U autíček a dalších „hraček“ nejde o životně důležitou hodnotu, nýbrž spíše o indikátor, jak dobrá je baterie; jak často bude nutné dobíjení vozítka.
Rychlost je důležitá. Ideální je, aby mohla být opravdu nízká, pokud jde o hračku pro nejmenší děti, a přiměřeně vysoká, pokud jde o vozítko „s reálným využitím“ pro děti starší.
Samozřejmě nikdo nechce, aby jedenáctileté dítě uhánělo rychlostí 70 km/h, ale nemusí ani jet krokem.
Nosnost je základní parametr, protože děti mají průměrně stejnou váhu (samozřejmě některé jsou větší, některé menší), takže můžete relativně dobře odhadnout, do jakého věku vám vozítko vystačí.
„Hračky“ mívají nosnost například 30 kg, což může odpovídat dejme tomu až 9–10 letům věku a mělo by to s přehledem stačit například do 8 let. „Opravdová“ vozítka mívají nosnost i 70 a více kg. Tolik může vážit i dospělý člověk, takže takové vozítko můžete (pokud je štíhlý/štíhlá) pořídit i teenagerovi.
Bohužel tyto důležité údaje neuvádí každý výrobce. Zajímat by vás mohla výdrž (buď dojezd, nebo hodinová), ale také rychlost a způsob dobíjení. Baterie se vyjímá? Jde dokoupit druhá a pokračovat v jízdě jako například u dronu? Nabíjí se prostě ze zásuvky, nebo nějak speciálně?
Nemyslíme pásy… Sem patří například plynulé rozjíždění, možnost vypnout dítěti manuální řízení a ovládat autíčko přes ovladač či možnost regulace rychlosti až na opravdu nízkou. Tyto funkce mohou být zásadní, pokud autíčko kupujete opravdu malému, např. tříletému dítěti.
Svítí autíčko, a dají se světla případně ovládat? Má uvnitř nějaká další tlačítka? Umí troubit? Hraje nějaké písničky, a pokud ano, dají se další pouštět přes USB či Bluetooth? Nic z toho není „nutnost“, ale děti to může potěšit.
Některé z výše uvedených modelů jsou opravdu spíš „vozidla“ než „hračky“, čemuž odpovídá i výbava. Všimněte si takových parametrů, jako jsou kotoučové brzdy, tlumiče, typ pneumatik, u koloběžek například propojení s mobilní aplikací… Plastová autíčka za nižší tisíce korun jsou jen lepší zábavou, ale pokud kupujete sofistikovaný stroj, máte právo očekávat i „profi“ výbavu.
Doufáme, že jsme vás inspirovali. Věříme (mimochodem z vlastní zkušenosti), že elektrické vozítko udělá dítěti velkou radost – ať už tříletému, se kterým budete jezdit po dvoře, nebo „velkému dítěti“, které bude jezdit samo a rychle. Přejeme mnoho šťastných kilometrů!