Víte, k čemu je v počítači operační paměť alias RAM, jestli na ní záleží a jak vybrat tu pravou? V dnešním článku vám vše ohledně RAM vysvětlíme.
Jak vybrat RAM do PC a notebooku?
Některé parametry počítače či laptopu vás úplně zajímat nemusejí – kapacitu operační paměti (RAM) ale výrobci vždy uvádějí (my prodejci také) a jde o jednu z nejdůležitějších částí hardwarové výbavy. Ať už sestavujete nový počítač, nebo chcete nové paměťové moduly nainstalovat do staršího zařízení, čtěte dále. V dnešním článku se podíváme, jak vybrat RAM, a věřte nám, že upgrade opravdu může stát za to!
Zjednodušíme-li to, je RAM jedním ze dvou základních druhů pamětí ve vašem PC. Stálá data, jako jsou vaše fotky ze svatby, dokumenty se žádostí pro úřad, oblíbené položky v prohlížeči nebo nainstalované videohry, se „trvale“ ukládají na úložiště – SSD či pevný disk.
RAM je druh superrychlé polovodičové paměti (s přímým přístupem), kam se ukládají a odkud se čtou data právě spuštěných programů – včetně například samotného operačního systému. Data v RAM nejsou uložena trvale; smažou se, jakmile se paměť přestane napájet.
A tím se plynule dostáváme k tomu, proč záleží na kapacitě této paměti, kterou už i u mobilních telefonů běžně počítáme v gigabajtech (GB). Samotný běh systému, puštěná videohra, okna v prohlížeči, … – to všechno se průběžně ukládá do RAM, takže v závislosti na tom, jak jste nároční uživatelé a co děláte, potřebujete různou kapacitu paměti a různé rychlé moduly.
První, co je při výběru RAM zásadní, je fyzická velikost. V běžných osobních počítačích najdete „standardně“ velké moduly DIMM (Dual Inline Memory Module), zatímco u laptopů je kvůli úpoře místa běžný cca poloviční formát SO-DIMM (Small Outline Dual In-line Memory Module).
Aniž bychom zacházeli do detailů, musíme zmínit, že paměti přicházejí v hlavních verzích. Po DDR2, DDR3 a aktuálně nejrozšířenějších DDR4 nastupuje nový typ DDR5. Nečekejte nic komplikovaného – vyšší verze opravdu přináší vyšší výkon, tedy rychlost. Pozor ovšem na to, že vzájemně nebývají kompatibilní; nejenže by nová RAM v notebooku nemusela fungovat (o tom více v kapitole „Jak vybrat RAM do PC a do notebooku?“), ale hlavně by do něj ani nešla zacvaknout.
Kromě kapacity by vás mohly zajímat ještě další, výkonové parametry. Důležitější je frekvence, jež u DDR5 pamětí dosahuje hodnot od 3 200 MHz výš, přičemž platí, že více je lépe. Časování pak určuje prodlevu v nanosekundách, udává se nejčastěji jako CL + číslo nebo čtveřice čísel, a naopak je lepší co nejnižší hodnota.
Navýšení kapacity, potažmo rychlosti RAM je skvělý způsob, jak zvýšit výkon počítače či laptopu. Srovnat bychom to mohli s výměnou starého pevného disku (HDD) za rychlé, moderní SSD, které vám může opravdu znatelně zlepšit počítačový život.
Troufáme si tvrdit, že rychlost (frekvence, časování apod.) běžní uživatelé při běžných činnostech neocení – to spíše hráči –, ale celková kapacita rozhodně rozdíl představuje. Už jen ty internetové prohlížeče jsou velkými žrouty paměti, takže pokud rádi otevíráte více záložek najednou, má více paměti jednoznačně smysl.
Nejjednodušší je (ve Windows) kliknout pravým tlačítkem myši na ikonu START vlevo dole na hlavním panelu a z nabídky zvolit Systém (jedna z prvních položek nahoře). V přehledu, který se zobrazí, vidíte mimo jiné velikost nainstalované paměti RAM.
Alternativně se můžete i podívat, jak je RAM aktuálně vytížená a čím. To uděláte ve Správci úloh, který nejsnáze spustíte přes klávesovou zkratku CTRL + SHIFT + ESC. Hned na první záložce (Procesy) vidíte vytížení paměti v procentech i jednotlivé procesy, přičemž je dokonce můžete seřadit podle toho, kolik paměti spotřebovávají. Graf a statistiky využití paměti najdete také na druhé záložce (Výkon).
Je to dost jednoduché.
Dobrá zpráva každopádně je, že i 64GB sady stojí jednotky tisíc korun; nejde o žádné extrémní investice. Pokud vám tedy zbývá rozpočet a váš počítač vyšší kapacitu podporuje, určitě jde o jeden z nejdůležitějších parametrů a nebudete litovat, pokud si dopřejete raději více než méně.
Zatímco kupříkladu u SSD se vám pravděpodobně nestane, že by nebylo kompatibilní (pokud na něj máte odpovídající volný konektor), u RAM je důležité ověřit spoustu parametrů.
V první řadě si musíte být jistí, jaký typ pamětí koupit – velikost DIMM/SO-DIMM a verzi (například DDR4 či DDR5). Pak záleží na maximální kapacitě a také frekvenci a časování, jež podporuje čipset (velmi zjednodušeně „základní deska“). Opravdu se může snadno stát, že fyzicky správně „zacvaknete“ modul na příslušné místo na desce, ale počítač se vůbec nespustí.
Naštěstí zjištění parametrů nemusí být nijak náročný proces ani pro méně zkušené uživatele. Například Kingston nabízí konfigurátor kompatibility RAM, kam zadáte název produktu (například model notebooku) a snadno zjistíte, jakou maximální kapacitu (a parametry) podporuje. Alternativně se můžete podívat na web výrobce jednotlivých komponent, kde byste měli najít detailní parametry včetně přesného druhu a maximální kapacity pamětí.
Například autor textu u Kingstonu ověřil, že na svém soukromém notebooku už má maximální kapacitu RAM, tedy 16 GB. Ve stolním počítači mám nainstalovaných 32 GB RAM (2× 16 GB), přičemž moje herní deska by podporovala až čtyři 32GB DDR4 moduly s celkovou kapacitou 128 GB RAM.
Na to ostatně také nezapomínejte, respektive zvažte, jestli nebudete chtít koupit rovnou více stejných RAM. Často se prodávají kity, které obsahují dvě nebo čtyři stejné paměti, protože při správném zapojení (a pokud paměti a deska podporují funkci Dual Channel, případně Triple či Quad Channel) můžete získat nějaký výkon navíc. Většinou jde sice jen o jednotky až nízké desítky procent (jedině u integrovaných grafických karet může být nárůst opravdu výrazný), ale každý ždibec výkonu se počítá, hlavně ve výpočetně náročných programech nebo hrách.
S tím úzce souvisí jedno doporučení: Pokud upgradujete RAM tím způsobem, že přidáváte k existujícímu modulu další (tedy ten původní chcete v počítači nechat), měli byste ideálně pořídit stejný kus. Obzvlášť záleží na frekvenci, ale ideálně by mělo být stejné i časování, počet čipů apod. Různé moduly by mohly způsobovat například nestabilitu systému.
Na závěr máme informaci, která by mohla být užitečná i pro zkušenější uživatele. Věděli jste, že i u RAM můžete chtít „designově“ něco navíc?
Zaprvé existují moduly s pasivním chlazením, které pamětem umožňuje dosahovat vyššího výkonu a teoreticky zlepšuje jejich životnost, protože pomáhá s přehříváním. To mají samozřejmě ošetřené i paměti bez pasivních chladičů (heatsink), ale protože někteří hráči rádi experimentují s navyšováním výkonu (pozor na záruku), mohou chladiče ocenit.
Vyloženě zábavné je pak RGB podsvícení. To vám sice nepomůže s výkonem, ale je velmi oblíbené u uživatelů, jejichž počítačová skříň má průhlednou bočnici, a kterým proto záleží i na tom, jak vypadá její vnitřek. Typicky jde také o uživatele, kteří streamují obsah na internet.
***
Doufáme, že máte ve výběru paměti RAM jasno, nebo přinejmenším jasněji. Pokud ještě nemáte alespoň 16 GB operační paměti a váš počítač umožňuje upgrade, určitě zvažte upgrade.