Měli byste si pořídit notebook, nebo klasickou desktopovou „skříň“ s monitorem? Nebo snad zajímavý kompromis v podobě all-in-one počítače? Představíme si všechny tři varianty, abyste si mohli kvalifikovaně vybrat.
V dnešním článku si představíme tři hlavní druhy počítačů: stolní počítač alias PC, přenosný notebook, a řešení all-in-one, tedy „počítač v monitoru“. U každého druhu se zaměříme na výhody a nevýhody a uvedeme konkrétní příklady, pro koho je vhodný.
Rovnou můžeme prozradit, že ani jedno řešení není „špatné“. Záleží prostě na vašich preferencích, potřebách a možnostech – někomu tedy jednoznačně doporučíme PC, někomu třeba all-in-one.
Začneme u klasického stolního počítače neboli PC (z anglického personal computer), což je označení pro sestavu hardwaru (počítačové komponenty v počítačové skříni) a nutné periferie, tedy monitor, klávesnici a myš, často ještě sadu reproduktorů nebo sluchátka.
Komponent, z jakých je možné PC sestavit, je nepřeberné množství. Podle toho, jaké má uživatel požadavky, volí různě zaměřené a výkonné procesory (CPU), integrovanou nebo samostatnou (herní/profesionální) grafickou kartu (GPU), disky (SSD či HDD, o kterých jsme psali článek), paměť (RAM), základní desku, do níž se všechny komponenty zapojí, dostatečně výkonný zdroj, a skříň, kam se to všechno vmontuje.
Než začneme chválit potenciální výkon apod., musíme vyzdvihnout přizpůsobitelnost. Chcete základní PC do kanceláře? Nebo profesionální stroj např. pro grafiky, 3D modeláře, filmaře… Nebo jste vášniví hráči her? Nebo, nebo, nebo…? Jakmile máte jasno v určení a rozpočtu, stoprocentně si vyberete. Ať už hrajete karty, nebo moderní střílečky, a ať už ťukáte účetní údaje do Excelu, nebo renderujete 3D scény do animáku pro hollywoodské studio.
Druhou jasnou výhodou je ohromující teoretický výkon. Záleží jen na vás, kolik peněz investujete do procesoru a grafické karty. Někomu stačí výkonu málo, někdo si vytvoří sestavu za vysoké desetitisíce. Navíc třeba herní počítač můžete po šesti letech darovat rodičům – už nerozchodí nejmodernější videohry, ale bohatě stačí i na náročnou „běžnou“ práci a zábavu.
Ergonomie je na maximu. Vyberte si plnohodnotnou klávesnici, a to ze stovek modelů právě takovou, která vám vyhovuje. To samé platí pro myš. A co monitor, nebo ještě lépe několik monitorů? Na PC například píše tento článek jeho autor. Sestavil jsem si ho sám přesně podle svých požadavků a svých finančních možností. Komfortně ťukám na mechanické herní klávesnici a se špičkovou myší.
Využívám 43" monitor obklopený ještě dalšími dvěma 24", takže mám prostor na Word i zdroje. A až bude práce hotová, zahraju si supermoderní hru nebo si na obří ploše pustím film ve kvalitě srovnatelné s televizorem.
Velikost budeme uvádět v nevýhodách, ale jde zároveň o výhodu. Neřešíte počet konektorů jako u notebooku. Připojte šest monitorů, využijte třeba deset USB portů… Pořiďte si speciální hardware, jako jsou zvukové karty apod. Konektivita je nepřekonatelná.
A poslední velkou výhodou je upgradovatelnost, tedy možnost vyměňovat hardwarové komponenty za novější, lepší. Úplně reálné to není například u procesoru, ale přidávat terabajty disků, násobit kapacitu paměti RAM, pořídit modernější grafiku… To vše je možné a jednoduché.
Nejzásadnější nevýhodou je samozřejmě nepřenosnost. Téměř všechny počítačové skříně jsou velké a těžké (ty herní dokonce velmi), potřebujete samostatný monitor, neustálé připojení ke zdroji energie, … PC prostě musíte někam umístit trvale, ideálně na vyhrazený počítačový stůl.
S tím souvisí prostorová náročnost – existují sice speciální kompaktní stolní počítače, ale není to norma. Navíc, když už máte desktop, tak vám rozhodně (stoprocentně) doporučujeme, ať si pořídíte co největší monitor. Stojí to za to, ale musíme to zmínit i jako nevýhodu; počítačová skříň zabírá místo vedle stolu, velký panel se stojánkem zabírá dost místa na stole…
V závislosti na tom, jakou sestavu máte, je také nutné počítat s vyšší spotřebou energie, vyšším hlukem apod. Správně sestavený herní počítače může být tichý i relativně úsporný, ale jakmile pustíte nejnáročnější moderní hru, připravte se na pořádný skok v obou nežádoucích parametrech.
Stolní počítač je vhodnou volbou, pokud: ho nepotřebujete/nechcete přenášet; oceníte vysoký výkon (např. na práci či hraní her); chcete komfort plnohodnotných periferií (klávesnice, myš, monitor); chcete možnost upgradovat výbavu, až bude potřeba (např. navýšit úložiště).
Jde tedy o skvělý přístroj například pro hráče, náročné profesionály či lidi, kteří pracují z domova.
Jak jsou na tom notebooky (označované také „laptop“)? I těch je na trhu obrovské množství a pomalu vytlačují PC. Mají totiž dost zásadních výhod. Na druhou stranu mají i svá logická omezení… Pojďme se na ně podívat.
V tenkém a lehkém zařízení, které vlastně připomíná větší knihu, se skrývá všechno. Monitor, klávesnici i veškerý hardware si otevřete na klíně, a to kdekoli. V křesle u televize, v parku, v práci, ve škole, u babičky… Kdekoli. Vytěžovaný notebook sice často hřeje a hučí, ale obecně jde o mnohem tišší a energeticky nenáročnější zařízení.
I notebook můžete propojit s periferiemi. V parku máte jen samotný laptop, ale doma ho položíte na stůl, připojíte monitor (či televizor), klávesnici a myš a máte vlastně desktop (byť méně výkonný) se dvěma obrazovkami.
Laptopy také existují v různých variantách, jako jsou herní notebooky, výkonné notebooky pro profesionály či naopak mininotebooky pro děti a nenáročné uživatele.
Nejde o nic nečekaného – do malého těla se vejde méně hardwaru, takže nepočítejte s pěti disky nebo extrémní operační pamětí (pokud si hodně nezaplatíte). Omezená je také konektivita, protože do malého těla se prostě dvacet konektorů nevměstná.
Vyměnit komponentu za lepší nebo modernější je těžké až nemožné. Třeba disky vyměníte v naprosté většině bez problémů. S paměťmi je to horší, ale obvykle to jde. Nicméně třeba grafickou kartu obvykle nemáte šanci vyměnit.
Celkový výkon je u průměrného notebooku nižší než u průměrného PC, respektive platí, že za stejný výkon si zaplatíte u notebooku víc.
Nemáte tolik na výběr a není možné si výbavu přizpůsobit. Chcete 32 GB RAM, abyste mohli efektivně zpracovávat videa? Budete muset hodně hledat a nejspíš budete muset koupit velmi drahý herní notebook, i když hry vás nezajímají. Jakýkoli „speciální“ požadavek je prostě teoretický problém. Na druhou stranu, abychom vás nechtěně neděsili – výrobců skvělých laptopů je spousta (Dell, HP, Lenovo, Acer, Asus, Apple, …) a určitě si vyberete (nabízíme případně našeho rádce Jak vybrat notebook).
Menší prostor = menší komfort. Klávesnice na notebooků může být skvělá, ale velikost té klasické stolní prostě mít nebude. A pokud nesáhnete po 15,6" úhlopříčce, nebudete mít k dispozici vestavěný numerický blok. Displej je logicky také malý – maximálně narazíte na 17" laptop, a to spíše vzácně. A kdo neumí s touchpadem (i když i ty jsou dnes výborné), musí stejně nosit myš.
Notebook je vhodnou volbou, pokud: nepotřebujete extrémní parametry; nemáte vyloženě specifické požadavky; oceníte dokonalou přenositelnost a použitelnost kdekoli; chcete jedno „hotové“, kompaktní zařízení „do tašky“; nehodláte nikdy řešit zapojování kabelů apod. – jen stisknete tlačítko zapnutí.
Jde tedy o skvělý přístroj například pro studenty, zaměstance, kteří střídají pracovní prostory (částečný home office), méně náročné uživatele, kteří chtějí např. komfortně surfovat po internetu v křesle, u stolu, … kdekoli.
Na počítače typu all-in-one (někdy také AIO) se v článcích, jako je tento, často zapomíná. Je to škoda, protože jde sice o nejmenší segment z těch, kterým se věnujeme, ale také o opravdu zajímavou, reálně použitelnou alternativu.
Jde o přístroj, který dostojí svému názvu. „Tlustší monitor“, který ve svém těle ukrývá i reproduktory a celý hardware stolního počítače.
Získáte větší plochu než u notebooku – klidně například i 24" nebo 27" –, a přitom neřešíte žádné obří bedny, tisíce kabelů apod. Jen připojíte klávesnici a myš.
Celé řešení je designově mnohem „čistší“. All-in-One se zapojí do zásuvky, k němu zmíněná klávesnice s myší, a to je vše. Ušetříte místo, které by zabrala počítačová skříň (a kabeláž) a pracovní plocha není nijak zmenšená; stejně byste měli monitor.
Možnosti upgradu jsou srovnatelně malé jako u notebooků. Co koupíte, to do značné míry máte „navždy“.
Existují i výkonnější modely (např. od Applu), ale jde zpravidla o kancelářské, potažmo multimediální stroje – zapomeňte na herní all-in-one apod. S tím ovšem souvisí často velmi příznivá cena. Ušetříte oproti notebookům i PC, ale kancelářskou práci mohou počítače all-on-one zvládat opravdu na jedničku.
All-in-one je vhodnou volbou, pokud: nepotřebujete extrémní výkon; hledáte elegantní kancelářské počítače, jež nenaruší okolní prostředí; oceníte jednoduchost; snadnou instalaci i sestavení (jen se připojí klávesnice a myš); chcete počítač používat například v obývacím pokoji, jako zdroj obsahu pro televizor.
Jde tedy o skvělý přístroj například do různých provozoven a kanceláří, do domácností nenáročných uživatelů či starších lidí, potažmo například do knihoven nebo prostorů pro studenty.